Mladý japonský autor Masacugu Ono (nar. 1970) vydal vloni pod názvem Mori no hazure de (Na samém konci lesa) knihu obsahující čtyři krátké novely – Katačiči (S jedním prsem), Furui kawa no fukuro (Taška ze staré kůže), Nemuru kobu (Spící boule) a Mori no o-kašija (Lesní cukrárna).

Všechny čtyři příběhy se podle všeho odehrávají v přítomnosti nebo blízké budoucnosti, ale místo a čas nejsou přesně zmíněny. Hlavními postavami jsou vypravěč a jeho malý syn. Z vyprávění vyplývá, že manželka očekávala narození druhého dítěte, ale podle všeho zemřela, snad při nějaké nehodě. Mnoho je naznačeno, mnoho však zůstává nedopovězeno.

Autor použitím pohádkových motivů – lesního skřítka, hradu, cukrárny v lese – posouvá příběhy do říše fantazie, ale současně jim dodává prvky magického realismu a vykresluje atmosféru směřující k jakési sci-fi katastrofě, s doutnajícím konfliktem, ozbrojenými boji a nekonečnými proudy uprchlíků.

Svébytný svět těchto příběhů spolu s bohatým jazykem a nekonvenčními metaforami vytvářejí z knihy pozoruhodné dílo, které si zasluhuje, aby bylo vnímáno v širším kontextu moderní světové literatury.

Ono patří mezi čtenářsky zajímavé současné japonské autory nejmladší generace. Za svoji knihu Mizu ni umoreru haka (Hrob pohřbený ve vodě) získal v roce 2001 literární Cenu Asahi pro nové autory, ocenění, konkrétně Ceny Jukio Mišimy, se dostalo v roce 2002 i jeho próze Nigijaka na wan ni seowareta fune (Loď, kterou nese na zádech hlučný záliv).