Poletování mezi vědami I
University of Maryland, 1965

PROFESOR ROBERT BRUSH: Víš dobře, že jsme tady na katedře s tvou prací maximálně spokojení. Uvažuješ jako vědec. Nezahazuj svůj talent. Když budeš chtít, dotáhneš to závratně vysoko. Ale musíš zůstat v mezích předepsaných a prověřených východisek a metodologií.

VALERIE: Díky, ale není důvod nechávat myšáky žít. Ničemu to nepřispěje. Klidně můžeme produkovat jenom samičky. Chtěla bych zjistit, co se bude dít ve výhradně samičí kolonii. Jsem přesvědčená, že se samičky dokážou reprodukovat i bez myšáků. Potřebuju peníze, abych to mohla vědecky ověřit.

PROFESOR ROBERT BRUSH: My tady sledujeme, co se stane, když samcům implantujeme rakovinu a další cizorodé buňky. Rakovinové buňky, lidské buňky, buňky jiných živočišných druhů. Otázka jejich vztahu k samicím a mláďatům je sice zajímavá, ale pro nás podružná.

VALERIE: Myšáci si k ostatním myším zjevně nevytvářejí žádný vztah, z nějakého důvodu jim zdá se chybí schopnost empatie. Zajímá mě, co se stane, když budou samičky žít bez nich. Přinese to naprosto odlišné výsledky.

PROFESOR ROBERT BRUSH: Měla bys mít vyšší vědecké ambice, má milá.

VALERIE: Neopodstatněné probleskování světa. Jestli ženy a myši okamžitě nepohnou prdelí, všichni tu pojdem. Sleduju klece celé noci a můžu jenom konstatovat, že naše pokusy nikam nevedou. Zcela evidentní podřízenost samců. Proč je do výzkumu vůbec zahrnujem?

PROFESOR ROBERT BRUSH: Zapomeň na to, Valerie. Tuhle myšlenku opusť, nemá budoucnost.

VALERIE: Hodlám napsat knihu.

PROFESOR ROBERT BRUSH: Samozřejmě, určitě ji napiš. Patříš k našim nejskvělejším studentům. Ale chybí ti trpělivost. Na tom bys měla zapracovat. Účelem výzkumu je rozumět, ne měnit.

VALERIE: Pracovní záznamy, koktejly z meruněk, současná experimentální psychologie, mě vaše empirické zrcadlení nezajímá, nezajímají mě nekonečně nudné kazuistiky a nemoci. Role falosu v teorii sexuality je k smíchu. Dvojník, hračka, loutka, alter ego. Provizorní model celku jeho bytosti.

PROFESOR ROBERT BRUSH: Když začneš tuhle svou hyperinteligenci uplatňovat na předepsaných, to znamená vyšlapaných a osvícených vědeckých trasách, můžeš to dotáhnout závratně vysoko. Můžu ti napsat doporučení, kam budeš chtít.

VALERIE: To určitě můžeš. Problém je v tom, že mě osobně naprosto nezajímá, jak muži vnímají svůj pohlavní orgán. V jistých případech může zřejmě úlohu penisu zaujmout i hovno odpovídajících proporcí. Et cetera. Et cetera. To jsou informace, bez kterých se obejdu. Tato nesmírně zajímavá problematika nás dále staví před otázku: Můžeme považovat hovno odpovídajících proporcí, stejně jako penis, za samostatnou a plně autonomní miniosobnost? Vypadá to, že je zkrátka a prostě nevyhnutelné, abych napsala knihu.

PROFESOR ROBERT BRUSH (směje se): Napiš, Valerie. Ale odpusť si ty marginálie. Vztah mezi pohlavími. Biologie a osud. Tam není, co zkoumat.

VALERIE: Uvidíš, že tyhle tvoje názory časem přejdou.

PROFESOR ROBERT BRUSH: Uvidíš, že časem přejdou ty tvoje. Vyřiď Anne Duncanové, že ji rádi zase někdy uvidíme na seminářích. Vyřiď jí, že se modlím za její matku.

VALERIE: Dolar bys neměl?

PROFESOR ROBERT BRUSH: Jistě. Tady máš rovnou deset.

Překlad © Anežka Kuzmičová