Miljenko Jergović sestavil knihu Rabija i sedam meleka (Rabín a sedm andělů) především ze svých starších povídek, které již vyšly před lety ve sbírkách Sarajevski Marlboro (Sarajevské Marlboro) a Karivani i druge priče (Karivani a jiné povídky). Do této knihy pak přidal čtyři povídky, kterým se budeme věnovat především. Příběhy Tespih, Jastrib, Gurbet a Asag tedy vycházejí v této povídkové sbírce vůbec poprvé.

A tak si hned musíme položit otázku, proč zůstaly zmíněné příběhy v rukopise, anebo proč je autor vůbec vytvořil. První příběh Tespih se odehrává (stejně jako většina příběhů Sarajevského Marlbora) v Sarajevu během občanské války v Bosně a Hercegovině. Srbský armádní důstojník, který žije nedaleko Sarajeva klidným rodinným životem (jeho dcera si dokonce vzala Chorvata), je víceméně proti své vůli donucen zapojit se do bojů proti Sarajevu. Byť je mu tato válka spíše cizí, nenachází v sobě dostatek síly vzepřít se. Spíše se snaží válečnou realitu si vůbec nepřipouštět. Po válce ho sledujeme na zájezdu do Řecka, kdy se snaží najít sám sebe.

V následujícím Jastribu, což je název pohostinství pro putující muslimy a muslimské studenty, se přeneseme do Záhřebu, kam se ještě před 2. světovou válkou přestěhovala rodina Abdela Gafiće, který je hlavní postavou počátku povídky. Svůj podnik v roce 1941 zavírá o umírá při námořním neštěstí na cestě do Mekky. Na scénu také vstupuje Radoslav, který do Jatribu přivede svou nastávající, Židovku Sabinu. Po začátku holocaustu pošle Radoslav ženu a její rodinu do Anglie a sám přežívá až do konce války. V příběhu se dále objevuje řada jiných postav a propletených životních osudů. Podstatná je v příběhu ona restaurace Jatrib, která slouží jako jeviště, na kterém hrdinové defilují, a my se dozvídáme, co zažili předtím a potom. Povídka končí uzavřením pohostinství a smrtí dcery Radoslava.

Třetí povídku Gurbet vypraví v ich-formě muslimský chlapec Mustafa, který po otcově smrti přejmenován na Gurbeta. Podstatou příběhu je chlapcovo první větší zamilování, a to do sousedovic dcery Zumry.

Posledním příběhem se jménem Asag je osudové zneuctění jedné staré dubrovnické muslimské rodiny. Obchodníku Šimunovi Ivetićovi se narodila dcera, kterou si velice zamiloval, ale byl si též vědom blížícího se zániku rodu. Proto on sám i jeho rodina přijali židovskou víru, aby rod pokračoval po přeslici. Po tomto konvertování už pro jeho rodinu nebylo možno setrvat v Dubrovníku, tak se přestěhovali do Bosny k muslimům. V Bihaći začínají nový život. Jednoho dne se jeho dcera málem stane ženou syna vlivného tureckého aristokrata. Všechno ale bude jinak.

Povídky jsou rozdílné kvality, od nudného povrchně popisného Tespihu a Jastribu přes zábavnější Gurbet až po poměrně slušnou povídku Asag, která dosahuje úrovně povídek z Jergovićovy patrně nejlepší knihy Sarajevské Marlboro. Je otázkou, zda je vydání této knihy v nějakém směru přínosné. Jde spíše o takový recyklát, ve kterém je jako bonus nabídnuto pár “nových” příběhů, z nichž za něco stojí jeden. Kniha mate především názvem, neboť můžete nabýt dojmu, že se jedná o zcela novou publikaci.