Po loňské exkurzi do situace žen na Blízkém Východě (Mužům vstup zakázán, Portál, 2005) přibližuje antropoložka Květa Klímová-Pumerová další neméně zajímavé a řadovému čtenáři podobně vzdálené téma – sondu do života indiánské komunity Ašháninků, jež obývá část peruánské Amazonie a kterou měla autorka možnost velmi dobře poznat. Nepředkládá však ortodoxní antropologickou studii, nýbrž velmi barvitý, živý a na mnoha místech dech beroucí příběh svébytné kultury, jež je proti své vůli nelítostně zasažena civilizační progresí.

Autorka prokládá líčení strastí, jimž během svého výzkumu musela čelit, zajímavostmi z ašháninské gastronomie, architektury a folklóru a z amazonské flóry a fauny, které ve spojení s deníkovou formou vyprávění spolehlivě a nenásilně zabrání tomu, aby čtenář byť na okamžik pocítil nudu či jednotvárnost, což je při deskripci natolik specifické oblasti obdivuhodné. Přispívá k tomu rovněž dokonalá vyváženost mezi vážnými příhodami (předkládanými realisticky a bez náznaku patosu) a humornými okamžiky – smíchu se neubráníme například během popisu sugestivního monologu školního inspektora, který se u indiánských dětí nesetkal s očekávaným ohlasem („Když už viděl, že několik dětí začalo hrát kuličky a další čtyři usnuly, došlo mu, že bychom možná měli odejít.“).

Publikace obsahuje několik krásných fotografií a příjemným doplňkem je kompaktní disk s ukázkami ašháninské hudby.