Americká židovská literatura se honosí fantasticky bohatou historií, stačí zmínit laureáty Nobelovy ceny Isaaca Bashevise Singera a Saula Bellowa, či kupříkladu Philipa Rotha. V posledních letech se však kromě těchto velikánů začínají skloňovat především jména Jonathana Safrana Foera a Nicole Kraussové, jimž se občas přezdívá „zlatý pár americké literatury“. V českém překladu nyní vychází Kraussové druhý román Dějiny lásky, který v uplynulém roce vzbudil u americké literární kritiky doslova bouři nadšení. Není divu: Kraussové román je opravdovou literární lahůdkou a vážným kandidátem na to, stát se v tom nejlepším slova smyslu knihou roku.

Stručně shrnuto, Dějiny lásky jsou kronikou osudů několika rodin z různých časových období, jejichž životy zásadním způsobem ovlivnila druhá světová válka a s ní spojené pronásledování Židů v Evropě. Kniha má dva vypravěče, kteří se od sebe nemohou více lišit: Leopold Gursky je osmdesátiletý bývalý zámečník, který v Polsku přežil holocaust a po válce se dostal do Spojených států, kdežto Alma Singerová je čtrnáctileté děvče, které žije samo s mladším bratrem a matkou překladatelkou v New Yorku. Jednoho dne přijde matce poštou nabídka na překlad jistého španělsky psaného díla a Alma začíná tušit, že právě tahle kniha, nazvaná Dějiny lásky, zásadně ovlivnila životy jejích rodičů.

To Leo Gursky myslí hlavně na smrt, je jí doslova posedlý; snad proto, že jej za jeho dlouhého a pestrého života minula několikrát jen o vlásek. Se svým přítelem Brunem se pomocí psaných vzkazů strkaných pod dveře pořád ujišťuje, že je ještě naživu, každý den se na veřejnosti snaží zaujmout něčí pozornost, aby neodešel ze světa nepovšimnut, a na krku nosí cedulku, která upozorňuje případného nálezce mrtvoly na místo, kde je pro ni rezervována hrobka. Za svého života se Gursky nikdy neoženil. Osudovou lásku k dívce jménem Alma - shoda jmen s mladou vypravěčkou není náhoda - brutálně přervala válka, před níž jeho milá stačila utéci do Ameriky. Až po pěti letech se Gursky dozví, že s ním tehdy čekala syna. Ten se později stane slavným spisovatelem, nikdy však nezjistí, kdo je jeho skutečný otec.

O své lásce k Almě napsal Leopold Gursky knihu, kterou sám pro sebe pojmenoval Dějiny lásky. Podivným řízením osudu se text dostane přes několik opisů, překladů a kopií až do Chile, kde je vydán ve španělštině. Právě tuhle verzi příběhu dostane matka Almy Singerové k překladu. V Kraussové románu tedy hraje důležitou úlohu text, který nadto existuje v jidiš originále a ve španělském překladu. Kniha, již čtenář drží v ruce, je tedy vlastně metatextem – románem o stejnojmenném textu, o jeho síle a tajemství. Čtenář zažívá nečekanou situaci: v Dějinách lásky může číst úryvky z „původních“ Dějin lásky.

V románu je důležité sledovat každý detail, i ten nejmenší totiž hraje v složité struktuře knihy svou roli. Tak například Chile, kde byly románové Dějiny lásky vydány, jsou i rodištěm autorčina oblíbeného prozaika Roberta Bolaňa, odkazy k tajemnému textu a deníkové záznamy, které postupem času nabývají podoby spletitého labyrintu, jsou zase poctou geniálnímu spisovateli Jorgemu Luisi Borgesovi. A samozřejmě je tu i bohaté dědictví židovské kultury. Kraussové styl je přímo esencí hodnot jejích předchůdců: bohatý na jemné sebeshazování Gurskyho, který se stydí za své tělo, ale jde stát nahým modelem studentům, i krutou ironii, když nechává starce dívat se v bytě svého syna na fotografii z mládí, na níž je zachycen společně s Almou. Najdeme tu tradiční židovský důraz na jména: v úvodu zmíněný Philip Roth tu figuruje jako porotce literární ceny, která byla udělena Gurskyho synovi, i na nemilosrdný osud, který vypravěči nedopřál prožít se svou láskou celý život. Především je však Kraussové román úžasným čtenářským dobrodružstvím, v němž není do posledních stránek jasné, jak moc spolu osoby obou vypravěčů souvisejí. Prozrazovat cokoli z vypointovaného dojemného a hluboce lidského závěru by byl zločin na čtenáři, dodejme tedy jen, že kruh dějin Leopolda Gurskyho, autora Dějin lásky, se po překlenutí desítek let, tisíců kilometrů a jedné zmařené šance na štěstí konečně uzavře.