Dalo by se říci, že během 90. let 20. stol. došlo k jakémusi zhroucení recepce bulharské literatury v zahraničí. Náhle změněná literární situace v Bulharsku vedla rovněž k přerušení léty stvrzených cest, jimiž naše knihy pronikaly do cizího literárního prostředí. Nepopiratelný vliv měl i fakt, že prudké změny literárního kontextu, množství debutů a náhlé zmnožování uměleckých jazyků v posttotalitním literárním prostředí způsobily ve vztahu k řadě zahraničních bulharistů a překladatelů jeho dočasnou nepřehlednost a chaotičnost.

Problematičnost překládání bulharské literatury v zahraničí spočívá především ve skutečnosti, že jde o malou literaturu, jež není známá a populární v širokých čtenářských vrstvách, současně se však rozvíjí v evropském literárním kontextu a vzhledem k tomu není dost exotická na to, aby ji jen tento samotný fakt činil pro zahraničního čtenáře zajímavou. To vše samozřejmě způsobuje, že je vydávání překladů z bulharské literatury spojeno pro nakladatele s nevyhnutelným rizikem, jakož i nezbytným závazkem – kolem bulharských knih vycházejících v cizině je stále ještě zapotřebí teprve vybudovat kontext, představit je čtenáři, což se ve většině případů ukazuje jako nezbytný úkol právě pro překladatele a nakladatele.

Současná bulharská literatura pronikala do ciziny nejprve prostřednictvím překladů a studií, uveřejněných v periodickém tisku. Teprve během posledních několika let došlo v zahraničí po mnohaleté pauze ve vydávání bulharských knih ke zvláštnímu průlomu a několik bulharských autorů vyvolalo zájem překladatelů a vydavatelů v cizině. Ten směřuje především k nejnovější literatuře – jednak zajisté proto, že starší bulharská literatura je do jisté míry v zahraničí již známá, současně však se možná jedná o zvědavost, co se událo v literatuře, která nedávno prošla velkou a dynamickou proměnou.

Soudobí bulharští autoři prorazili v zahraničí ne díky určitým specifickým bulharským syžetům, ale spíš univerzálními náměty. Obecně platí, že v dnešním literárním kontextu, kdy je stále obtížnější zaujmout, představuje pro bulharské knihy šanci umět příběh vyprávět originálně a bravurně zvládnutým stylem. Snáze samozřejmě nachází cestu k zahraničí próza.

Poezie se vydává značně obtížněji a vzácněji – zde bychom mohli uvést básnířku Mirelu Ivanovovou, jejíž knihy vycházejí v němčině. V nakladatelství Ivy v Princetonu v USA vychází edice bulharské poezie v anglickém překladu; byly zde dosud vydány knihy Konstantina Pavlova, Blagy Dimitrovové, Aleksandra Šurbanova, Danila Stojanova a Evdina Sugareva. V češtině nedávno vyšla nová antologie z básnického díla Văťa Rakovského.

Bezesporu nejvíce překládaným současným bulharským titulem je Přirozený román Georgiho Gospodinova – existuje dosud již osm překladů (vyšel v Srbsku, Francii, Makedonii, USA, Česku, Chorvatsku, Slovinsku a Dánsku ); Gospodinovova kniha povídek A jiné příběhy je přeložena do francouzštiny, češtiny a němčiny. (Příznačný je ovšem fakt, že dokonce i u tohoto v zahraničí populárního autora je v cizině málo známá jeho poezie, ačkoliv jde o jednoho z nejvýznamnějších současných bulharských básníků.)

Román Aleka Popova Mise Londýn vyšel v Srbsku a má vyjít v Německu. Románová trilogie Anžela Vagenštajna je přeložena do francouzštiny, román Christa Zaprjanova Stažený pes vyšel v Německu, Holandsku, Portugalsku a Anglii, knihy Dimitra Korudžieva v Rakousku, próza Zdravky Eftimovové vyšla v angličtině.

V překladech do různých evropských jazyků mají vyjít knihy Emiliji Dvorjanovové, Teodory Dimovové, Vladimira Zareva, Stefana Kis'ova, Milena Ruskova, Antoniho Georgieva aj.

Další možnost, jak reprezentovat bulharskou literaturu v zahraničí, představují antologie – v roce 2003 vyšla v Česku antologie současné bulharské povídky (Narodili jsme se jako draci), koncem loňského roku byla v Rakousku vydána antologie bulharské prózy od začátku 20. stol. po dnešek.

Současná situace kolem překladů bulharské literatury v zahraničí a ostatních slovanských literatur v Bulharsku jako by nabízela následující závěr: „vývoz“ slovanských či vůbec východoevropských literatur do zahraničí je možný a úspěšný tehdy, pokud je spojen s cílevědomým úsilím nakladatelů, překladatelů a místního lobby odpovídající literatury vytvořit okolo vydávaných textů kontext a začlenit je do místního literárního prostředí. Nevyhnutelnou podmínkou je i existence kulturní politiky a mechanismů finanční pomoci, zaměřených na podobné překladatelské počiny; tento fakt by bezesporu snížil riziko nakladatele.