Titulek doslovu asi nejvýstižněji charakterizuje současnou literární vizitku Erica-Emmanuela Schmitta pro toho, kdo se s jeho dílem prozatím neměl možnost seznámit. Český čtenář má nyní příležitost posoudit první román francouzského autora, jenž má velký úspěch nejen ve Francii, ale který po dlouhé době prorazil ve větším měřítku na jiné než frankofonní trhy (jeho knihy jsou přeloženy do 35 jazyků a hry se hrají ve 40 zemích světa). Dílo E.-E. Schmitta doposud znali jen čeští diváci, neboť od května 2005 je v divadle Na Jezerce v režii Jana Hřebejka s úspěchem uváděna jeho divadelní hra Manželské vraždění a zhruba ve stejnou dobu měl u nás premiéru film Můj učitel Ibrahim s Omarem Sharifem v hlavní roli (podle románu Pan Ibrahim a květy koránu).

Eric-Emmanuel Schmitt se narodil v roce 1960 na lyonském předměstí, vystudoval prestižní Ecole normale supérieure a získal doktorát z filozofie. Na začátku devadesátých let vyučoval filozofii na L´Université de Chambéry a současně psal divadelní hry, od uvedení Návštěvníka se již věnuje pouze psaní. V současné době žije v Bruselu a všechny jeho knihy vycházejí v pařížském nakladatelství Albin Michel. První hrou E.-E. Schmitta byla Valogneská noc (La nuit des Valognes, 1991), variace na donchuanovské téma. Následovaly hry Návštěvník (Le Visiteur, 1993), za niž získal v roce 1994 tři ceny Moliere (obdoba naší ceny Thálie), Záhadné variace (Variations énigmatiques, 1996) s Alainem Delonem, Zhýralec (Le Libertin, 1997), Bedřich aneb Bulvár Zločinu (Frédérick ou le Boulevard du Crime,1998) s Jean-Paul Belmondem v hlavní roli a Hotel u dvou světů (Hotel des deux mondes, 1999). V roce 2003 měla premiéru hra Manželské vraždění (Petits crimes conjugaux).

E.-E. Schmitt často uvádí adaptace her podle svých románů a naopak přepracovává své hry do podoby románů nebo filmových scénářů. Takto vznikla hra a film podle knihy Pan Ibrahim a květy koránu (za roli Ibrahima ve filmovém zpracování příběhu získal Omar Sharif v roce 2004 filmovou cenu César), Evangelium podle Piláta a Oskar a paní Růžena.

Prvním publikovaným románem E.-E. Schmitta byla v roce 1995 Sekta egoistů (La Secte des Egoistes), následovalo Evangelium podle Piláta (L´Evangile selon Pilate) v roce 2000, Část druhého (La Part de l´Autre, 2001), nejtemnější kniha o Adolfu Hitlerovi, o rok později vyšel román s názvem Když jsem byl uměleckým dílem (Lorsque j´étais une oeuvre d´art), satirická variace na faustovské téma. Největší úspěch u čtenářů na celém světě zaznamenala série čtyř knih nadepsaná titulem Cyklus o neviditelném, který tvoří příběhy s náměty čtyř světových náboženství: Milarepa o buddhismu, Pan Ibrahim a květy koránu (Monsieur Ibrahim et les fleurs du coran) o súfismu, Oskar a paní Růžena (Oscar et la Dame Rose) o křesťanství a Noemovo dítě (L´Enfant de Noé) o judaismu. V říjnu 2005 vychází souběžně v několika zemích zatím poslední Schmittova kniha Můj život s Mozartem (Ma vie avec Mozart).