V uplynulém měsíci říjnu byly ve Španělsku uděleny dvě literární ceny: Státní cena za prózu (Premio nacional de narrativa), kterou získal in memoriam spisovatel Alberto Méndez (1941–2004) za knihu povídek Los girasoles ciegos (Slepé slunečnice), a cena nakladatelství Planeta (premio Planeta), jejímž držitelem se letos stala María de la Pau Janer za knihu Pasiones romanas (Římské vášně).

Druhým oceněným byl Peruánec Jaime Bayly, který získal čestné uznání za román Y de repente, un ángel (A znenadání, anděl).

Zatímco Státní cenu získávají knihy, u nichž se předpokládá vysoká umělecká úroveň, o jejichž existenci ví jen úzký okruh zasvěcenějších čtenářů, pověst ceny Planety, nejštědřeji dotované v hispánském světě, zpravidla provází komerční mediální kampaň, rozpačité reakce umělecké obce, občasné skandály a především nízká úroveň soutěžících knih. To potvrzuje nezvykle ostrá kritika jednoho z porotců, spisovatele Juana Marsého, při letošním slavnostním ceremoniálu. Mimo jiné prohlásil, že „z hlediska komerčního je cena nakladatelství Planeta jako samet, ale z hlediska literárního více než pochybná“. Podle svých slov si však ocenění autoři radost nenechali zkazit, alespoň to tak vypadalo na televizní obrazovce.