Současná ukrajinská literatura zažívá v sousedním Polsku obrovský boom. V posledních pěti letech zde bylo vydáno několik desítek knih současných ukrajinských básníků i prozaiků, jejich díla plní stránky literárních časopisů a prakticky každé větší polské město letos zasáhla vlna autorských čtení a festivalů. Zásadní vliv na obnovení zájmu Poláků o východního souseda měly především politické změny na Ukrajině, označované jako pomerančová revoluce.

Ukrajinské vydání Ha!artu
Nejvýznamnějším počinem v této oblasti je zajisté poslední číslo krakovského kulturně literárního časopisu Ha!art. Jeho podstatná část je věnována většinou dosud nepublikovaným textům mladých ukrajinských autorů. Polský čtenář se tak může seznámit s fragmenty prozaických děl Iryny Karpy, Serhije Žadana, Ljubka Dereše, Sofije Andruchovyč, Tarase Prochaska, Tymofije Havryliva, Natalije Sňadanko, Andrije Žurakivského či Jurka Izdryka, a verši Serhije Žadana, Halyny Kruk či Jurije Zavadského. Celé dubnové ukrajinské vydání Ha!artu je uvedeno rozhovorem s Andrijem Bondarem, ukrajinským básníkem, prozaikem, překladatelem Gombrowicze a Hłaska, o roli ukrajinských spisovatelů v pomerančové revoluci.

Písně pomerančové revoluce
Vydavatelství Ha!art také přispěchalo s vydáním sbírky Písně pomerančové revoluce (Pieśni pomarańczowej rewolucji, přel. Agnieszka Korniejenko, vyjde v létě 2005), ve které je shrnuta poezie odrážející aktuální dění na Ukrajině. Nechybí zde ani několik veršů básnířky Halyny Kruk nebo Jurije Zavadského, polonisty a vůdčí postavy ukrajinského liternetu (literatura + internet). Oba autoři jsou příkladem provázanosti prakticky všech významnějších ukrajinských spisovatelů s Polskem díky kvalitnímu systému polských stipendií pro mladé tvůrce a překladatele ze střední a východní Evropy. Halyna Kruk získala například prestižní stipendium polského ministra kultury Gaude Polonia, umožňující plně hrazený půlroční pobyt v Polsku.

Homines Urbani
Nelze opomenout také německo-polsko-ukrajinský projekt Homines Urbani, zahrnující společný tříměsíční pobyt ukrajinských, německých a polských autorů, překladatelů a literárních kritiků v Krakově. Tohoto programu se letos účastnily vycházející hvězdy ukrajinské literatury – teprve třiadvacetiletá talentovaná autorka a novinářka Sofija Andruchovyč, prozaik Taras Prochasko, jehož debut Jiné dny Anny vyšel v polském překladu v roce 2001, a Andrij Bondar, jehož sbírka Jogging vyšla letos v malém polském vydavatelství Mamiko v překladu Adama Wiedemanna a Bohdana Zadury.

Antologie ukrajinských básníků
Významně se o poznávání poezie východního souseda zasloužily už v roce 2002 Olja Hnatjuk a Katarzyna Kotyńska s antologií Prolog, ne epilog... Ukrajinská poezie v polských překladech (Prolog, nie epilog... Poezja ukraińska w polskich przekładach, red. Ola Hnatiuk a Katarzyna Kotyńska, vyd. Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy, Warszawa 2002). V antologii se zaměřily na 18 nejzajímavějších ukrajinských básníků první poloviny 20. století, vybraly jejich reprezentativní básně, doplnily biografiemi, slovníkem tehdejších literárních skupin, statěmi o recepci ukrajinské literatury v tehdejší polské kultuře a o jejích překladatelích, přidaly několik dobových ukrajinských literárně kritických textů a antologii korunovaly praktickým seznamem všech dostupných polských překladů ukrajinské literatury první poloviny minulého století.

Teď je na řadě Ukrajina!
Na začátku dubna letošního roku proběhl další ročník literárního festivalu Port Wrocław 2005. Podstatnou část programu tvořily pořady věnované ukrajinské próze a poezii, hosty autorských čtení byli Jurij Andruchovyč, Andrij Bondar, Nazar Hončar, Mykola Rjabčuk, Ostap Slyvynskyj a Serhij Žadan. Tento festival už desátým rokem organizuje občanské sdružení a vydavatelství Biuro literackie, které v posledním roce vydalo hned tři úspěšné ukrajinské tituly: antologii Verše jsou vždy volné. Ukrajinská poezie v překladech Bohdana Zadury (Wiersze zawsze są wolne. Poezja ukraińska w przekładach Bohdana Zadury, vyd. Biuro Literackie, Wrocław 2005 ), básnickou sbírku Jurije Andruchovyče Písně pro mrtvého kohouta (Jurij Andruchowycz: Piosenki dla martwego koguta, přel. Bohdan Zadura, vyd. Biuro Literackie, Wrocław 2005), obratně vydanou již čtyři měsíce po ukrajinské premiéře, a sbírku poezie Serhije Žadana Dějiny kultury počátku století (Serhij Żadan: Historia kultury początku stulecia, přel. Bohdan Zadura, vyd. Biuro Literackie, Wrocław 2005).

Nutno dodat, že největší měrou přispívá k propagaci ukrajinské literatury básník a překladatel Bohdan Zadura. Ten se také podílel na rozsáhlém dubnovém turné ukrajinských autorů po celém Polsku, nazvaném příznačně Teraz Ukraina! (Teď je na řadě Ukrajina!). Večery autorských čtení poezie i prózy proběhly ve Varšavě, Vratislavi, Gdaňsku, Lodži a Poznani, v Krakově dokonce opakovaně.

Zkouška ohněm
Básník, prozaik a esejista Jurij Andruchovyč, jehož prakticky všechny romány už do polštiny byly přeloženy, uvedl v rozhovoru pro týdeník Przekrój, že „všichni ukrajinští spisovatelé prochází v Polsku zkouškou ohněm. Polsko je pro ukrajinskou literaturu očistcem.“ Západní vydavatelství si totiž často vybírají ukrajinské autory právě podle jejich úspěchu na polském literárním trhu. Touto cestou se v Německu prosadil nejen Andruchovyč, ale i jeho mladší kolegové Serhij Žadan a Taras Prochasko. Nezbývá než doufat, že se nechají inspirovat také čeští vydavatelé.