Norbert Gstrein se narodil roku 1961 v tyrolské vesnici Mils. Studoval mimo jiné matematiku např. v Stanfordu v USA a v Erlangenu v Bavorsku. Doktorský titul získal dizertační prací na téma „K logice otázek“. Norbert Gstrein dnes žije s rodinou v Hamburku.

V literárním světě Gstrein debutoval krátkou povídkou Einer (Jeden, 1988), která přes nevelký rozsah znamenala výrazný průlom. Povídka je příběhem mladého outsidera žijícího v tyrolské vesnici. Už touto povídkou upozornil Gstrein na svou virtuozitu ve vypravěčské metodě. Gstrein ve svých dílech experimentuje s pozicemi vypravěče a s jeho perspektivou. V povídce Jeden a v následujících knihách – povídce Anderntags (Jindy, 1989), románu Das Register (Registr, 1992), novele O2 (1993) a vyprávění Der Kommerzialrat (Komerční rada, 1995) se postavení vypravěče neustále proměňuje, jsou jím všichni lidé, kteří se ve vyprávění objeví, každý poskytuje svůj pohled, svou interpretaci a svůj komentář a skládá tak mozaiku světa. Příběh, lze-li jej z dění vůbec vytáhnout, tak není jasnou, kontinuální a jednoznačnou dějovou linií. Roku 1999 vydává Gstrein svůj asi nejznámější román Die englischen Jahre (Anglická léta). V nich líčí příběh lékařky, která je natolik fascinována osudem židovského exulanta Gabriela Hirschfeldera, že se vydává po jeho stopách do Anglie, kde měl údajně roku 1995 zahynout. V Anglii ji však čeká překvapení, když se jí podaří zjistit, že se Hirschfelder utopil na útěku před nacisty a jeho identitu převzal muž, který nebyl židovského původu a naopak musel Rakousko opustit, protože byl zapleten do vraždy židovské dívky. Za Anglická léta Gstrein obdržel cenu Alfreda Döblina.

Jakýmsi pokračováním Anglických let je Selbstportrait mit einer Toten (Autoportrét s mrtvou, 2000). V něm sledujeme pět dní ze soužití muže a ženy, spisovatele a lékařky, tedy stejného páru jako v Anglických letech, v nichž ke konci nalezneme slova: „Bylo by zajímavé jednou vyprávět, co prodělává spisovatelova manželka.“ Sled dní není rozvíjení příběhu, ale neustálý hovor, záznam jednoho rozhovoru, který však je spíše monologem. Spisovatel (on) se vrací z Vídně z literárního setkání, resp. zápolení o Středoevropskou cenu, které pro něj nedopadlo úspěšně. Jeho žena zaznamenává jeho neutuchající stesky, plačtivé komentáře, jízlivé poznámky, opakující se blábolení o ničem, co by sneslo jakékoli poměření s její zkušeností – se zážitkem smrti, s nutností vyrovnat se se sebevraždou pacientky. Jeho hovor je monologem hluchého, bez ladu a skladu. Ona se pak se ke slovu dostává jen ve svém vyprávění o tomto rádoby rozhovoru. On vyjadřuje své zklamání z kolegů, svou nevíru v možnost „středoevropanství“, své úvahy o realitě exilu. Ona je ta, která všechny stesky musí vyslechnout, avšak sama se k sebevyjádření nemůže dostat. Každý den je tak jediným nekončícím odstavcem plným banality do sebe zahleděného literárního světa, který v konfrontaci s opravdovostí smrti nemůže obstát. Autoportrétem s mrtvou se Gstrein přibližuje svému rakouskému kolegovi Thomasi Bernhardovi a jeho kritice rakouské kulturní scény.

Další Gstreinův román, Das Handwerk des Tötens (Povoláním zabiják, 2003) se odehrává v létě roku 1999, kdy v Kosovu přichází o život rakouský novinář Christian Allmayer. Jeho příběh se stane námětem pro román jeho přítele, spisovatele a cestopisce Paula, který kvůli němu cestuje se svou přítelkyní a s bezejmenným vypravěčem Chorvatskem a Bosnou. Po celé cestě Paula provází otázka: „Jaké to je někoho zabít?“

Z roku 2008 pochází román Die Winter im Süden (Zimy na jihu), který se vrací k tématice druhé světové války a jejího vlivu na současný svět. V románu Die ganze Wahrheit (Celá pravda, 2010) odhalil Gstrein podle mnohých kritiků „pravdu“ o významném německém nakladatelství Suhrkamp a komplikovaném vztahu mezi nakladatelem Siegfriedem Unseldem a jeho manželkou Ullou Berkéwiczovou. Knihu lze však stejně dobře chápat „pouze“ jako grotesku zobrazující realitu německého nakladatelského světa.

Zčásti jako návrat nejen k literárním kořenům byl vnímán autorův následující román Eine Ahnung vom Anfang (Tušení začátku, 2013), v němž Gstrein ústy učitele Antona retrospektivně vypráví příběh mladíka Daniela. Nadaný chlapec, vypravěčův oblíbený žák, má celý život před sebou, když se v jeho vývoji něco zvrtne. Jeho názory se postupně začínají radikalizovat, šeď středostavovského života se mu zhnusí a útěchu nalézá až v přepečlivém čtení bible či politicky angažovaných autorů. Když neznámý útočník o několik let později nastraží na provinčním vlakovém nádraží bombu a doprovodí ji vzkazem s náboženským nádechem, málokdo z městečka pochybuje, že za tím vším nestojí právě „fanatik“ Daniel.

Čeští čtenáři se mohli s Norbertem Gstreinem setkat na Festivalu spisovatelů v roce 2004 a v roce 2014 na veletrhu Svět knihy.

Přehled Gstreinových děl na německé Wikipedii

Dílo:
Einer (1988)
Anderntags (1989)
Das Register (1992)
0₂ (1993)
Der Kommerzialrat (1995)
Die englischen Jahre (1999)
Selbstportrait mit einer Toten (2000)
Das Handwerk des Tötens (2003)
Die Winter im Süden (2008)
Die ganze Wahrheit (2010)
Eine Ahnung vom Anfang (2013)

N. Gstrein čte z románu Das Handwerk des Tötens
N. Gstrein čte z románu Die ganze Wahrheit
N. Gstrein čte z románu Eine Ahnung vom Anfang