Pod jménem Yasmina Khadra vyšlo ve Francii zatím šest knih, z toho tři velice úspěšné detektivky odehrávající se v Alžírsku a nepokrytě hovořící o politickém, sexuálním a zločinném násilí, které v zemi panuje - nejslavnější z trojice byl titul Morituri. V loňském roce k nim přibyl autobiografický román s názvem Spisovatel (L´Ecrivain, Julliard, 2001), jenž přinesl velké překvapení. Yasmina Khadra, zavedený autor s ženským přízviskem, v něm prozrazuje své pravé jméno a identitu: Mohamed Moulessehoul, důstojník alžírské armády. Pseudonym začal používat z potřeby obejít vojenské předpisy, v nichž se praví, že každý musí zvláštní komisi předkládat ke schválení veškeré texty určené k publikování. Umělecké jméno vzniklo užitím dvou nepoužívaných křestních jmen autorovy manželky. Po čase Yasmina Khadra z armády odešel, usadil se v Mexiku, tvoří a vydává dál pod pseudonymem.

Moulessenhoul se narodil roku 1955, vychodil vojenskou školu a uniformovaný svět opustil až tehdy, když se ukázalo, že jej s uměleckou tvorbou prostě nelze sloučit. K vojančení necítí žádnou zášť, říká: "armáda mě vychovala, já jsem jí čestně sloužil". V díle Spisovatel se setkáváme s prostředím kasáren, mluví se v něm o přátelství, drobných útrapách, o hořkosti rodící se z vykonávání nechtěného povolání ("odjakživa jsem odmítal násilí"). Ovšem proti očekávání tu nenajdeme popisy vojenských praktik, žádné odsouzení toho, že armáda nechala pobíjet civilisty a vydala do rukou islamistů celé vesnice, nic takového. Recenzentka Armelle Datinová v quebecké revui Nuit blanche v té souvislosti poznamenala: "Přestože je kniha napsána přístupným jazykem, vyznačujícím se naléhavostí, až popuzeností, nedokáže dosáhnout dokonalého souznění se čtenářem."

Francouzská literární revue Lire uveřejnila přede dvěma měsíci, u příležitosti vydání eseje Faleš slov (L´imposture des mots), který má údajně být posledním zúčtováním s autorovou minulostí a schizofrenií dvojí identity vojáka a spisovatele, rozhovor s Yasminou Khadra. Khadra v něm vysvětluje, že necítí potřebu měnit dnes již zavedené umělecké jméno, bere ho trochu jako talisman. Nelíbí se mu, že mu někteří upírali jako vojákovi právo psát a vydávat knihy. V době vydání románu Spisovatel mu prý dokonce ze strany armády hrozil soudní proces. V tomto eseji se naposledy snaží ospravedlnit se, uvést věci na pravou míru a nadále už se ve své literární kariéře nechce svou osobou zabývat.

Otázka války v Alžírsku je složitá. Veřejnost je šokována zločiny, které se tam odehrály, které zasáhly ve velké míře i civilní obyvatelstvo. Khadra tvrdí, že jeho čtenáři mu věří, když říká, že armáda není za ta zvěrstva odpovědná. Pro jiné se ale lež stala působivější než pravda. To že lidé, kteří ve víře v Boha zacházejí až k šílenství, nechávají se naverbovat jak členové nějaké sekty a dopouštějí se pak hrůzných činů, jim připadá moc jednoduché. Zajímavější a pro určitá media a intelektuály ve Francii pohodlnější je verze, která naznačuje, že za vším stojí armáda. Khadra se diví, jak je možné, že veřejnost věří víc než jemu, důstojníkovi z povolání, Habibu Souad´dia, autorovi Špinavé války (La sale guerre), jenž strávil v armádě čtyři roky jako obyčejný voják a tvrdí, že alžírští vojáci nesou odpovědnost za zločiny spáchané v jejich zemi.

Proč vlastně Khadra z armády odešel? Nemá strach, že když opustí Alžírsko, přijde o zdroj inspirace? Rozhodl se věnovat výlučně psaní a pro spisovatele je jednodušší žít ve Francii. V Alžírsku není dost nakladatelů, peněz, neexistuje knižní trh. Khadra tam napsal osm knih, ale žádná z nich si nenašla čtenáře.

Je alžírská literatura nucena zaobírat se násilím? "Alžírsko nikdy nebránilo své pravé děti: zázračná dítka, vědce, spisovatele, umělce… Všichni odešli. Mohli z té země učinit ráj, avšak byli hnáni pryč. Nerad to přiznávám. Jinde zkrátka nacházejí příznivější půdu…"

Proč vlastně píše francouzsky? Má rád arabský svět, ale zbožňuje i francouzštinu. Vyhovuje mu. Poznal ji jako malý, vyrostl v ní, vděčí jí za všechno, co zná. Hodně jeho arabských přátel není schopno najít si své publikum. Je přesvědčený, že všechny země by měly být bilingvní, že třetí tisíciletí bude mnohojazyčné.
Detektivky o komisaři Brahimu Lobovi, jemuž věnoval svou známou trilogii, už psát nebude. Příští kniha je už skoro hotová, vyjde v nakladatelství Gallimard. Neodehrává se v Alžírsku.