V rámci jedné z tajných služeb se druhého dne časně ráno ustavila Legitimistická legie, která si předsevzala, že všemu maďarskému obyvatelstvu odebere vzorek DNA a tyto vzorky porovná s DNA panovnických rodů vyjmenovaných Dukou Grnčárem.
RS
Robert Svoboda
Maďarský Pánbůh se k našim zachoval kavalírsky, kníže vypracoval pro císaře návrh podmínek uzavření míru a vedením choulostivých jednání pověřil mého tatínka, řka, že obratně vládne jazykem, nechť se tedy co možná brzy ten jeho jazyk začne ozývati.
Mladý Lin-Ťi se jednoho dne zastavil v pěkné útulné čajovně u cesty. Po jejím plotu se plazila povíjnice s bleděmodrými kvítky, v zahrádce se skvěly kdouloně, sléz a ohnivé azalky.
První básně publikovala již jako studentka. Vydala pět sbírek básní, píše eseje, krátké prózy, kritiky a překládá z angličtiny.
Dániel Varró (1977, Budapešť) básník, překladatel. První básně napsal již ve dvanácti letech.
V Kaszonyi bylo skoro pořád léto. / I v roce 1929 / stojí za tenisovou sítí, / opírají se o tenisovou síť jako o zábradlí, / převážně mladé ženy a dva tři muži, / pak taky tři děti, ty jsou před sítí, / v tomtéž roce, ale v druhé polovině dvorce.
Neutuchající zájem o Onen svět na straně jedné, a na druhé straně velmi kusé, nepostačující a jen vzácně se vyskytující novodobé údaje na toto téma, přivedly nakladatele na myšlenku, aby sestavil příručku, již nyní předkládá čtenáři, a poskytl tak neocenitelnou sužbu všem, kdo se na Onen svět vydávají...
Být „hamvasistou" se stalo v Maďarsku určitým druhem reakce na stagnaci charakterizující sklonek éry reálného socialismu. Hamvas přece poskytoval jak záplavu lexikálních vědomostí, tak ucelený kosmologický systém, který vnášel do světa řád a přehlednost a pro všechno měl vysvětlení.
Když Kadri dorazila domů, Valdemars byl dávno hotov s psaním, seděl v houpacím křesle a poslouchal svůj oblíbený klavírní koncert, který se, jak plynula léta, stal věrným průvodcem jeho filozofie nehybnosti. - Kachna se peče, slunéčko připéká - přivítal Kadri.
Mladý maďarský spisovatel Márton Gerlóczy v Čekárně hledá odpověď na to, zdali má vnitřní svoboda a nezávislost vůbec nějaký smysl, zda vůbec stojí za to každý den usilovat o bytí v podobě suverénní osobnosti, když nakonec na všechny lidi bez výjimky čeká tentýž společný osud, smrt.
Také pro Máraiho, odchovance, zaníceného propagátora a strážce evropské kultury, kultury Západu spočívající na anticko-křesťanských pilířích, je rozbití historických Uher jednak počátkem eroze celé evropské duchovní podstaty, v jeho očích jediné záruky žádoucího vývoje lidského rodu, jednak pak hrubým zneuctěním a popřením zásluh, které uherský stát na poli šíření a hájení tohoto kulturního odkazu získal.
