Hana Mžourková

Banality (Banalije, 2003) jsou v pořadí desátá sbírka Braneho Mozetiče. Tato kniha je obvykle označována jako básnická sbírka homoerotické poezie – a skutečně má v Mozetičově poezii téma lásky a erotiky významné místo, milostné dění je však zasazeno do „banálních situací“, které fungují jako svébytný katalyzátor a předkládaná banálnost života i věčné hledání lásky a porozumění tak získávají hlubší význam.

BOJÍM SE JÍT KOLEM TVÉHO DOMU. VŽDYCKY / jsem se tě bál, tvých očekávání, tvého / pochopení. Byla jsi silnější. Scény, / rozbité talíře, nebo jak jsi vyskočila / z auta, lehla si před něj a křičela: / No tak mě přejeď! V záři světlometů to vypadalo / děsivě. Chvěl jsem se, když ses začala / vracet pozdě, nebo až k ránu. Tvůj / pohled mi trhal nervy na cucky. /

Při prvním setkání čtenáře s knížkou, při jejich vzájemném seznámení, hraje bezesporu velkou úlohu titul knížky. V případě této sbírky poezie si nejeden z nás může pomyslet - chce snad autor básní, který je pojmenoval jako „Banality“, hrát se čtenářem hru plnou ironie?

Začnu tímto přirovnáním: V jedné ruské pohádce je hrdina poslán „tam, nevím kam, aby přinesl to, nevím co“. Cesta, kterou musí podniknout, je těžká a dlouhá a mnohokrát je hrdinovo odhodlání podrobeno zkoušce.

Ukázka z českého překladu sbírky Josipa Ostiho Rouška Veroničina, která nedávno vyšla v nakladatelství Fori Prague.

Doslov překladatelky k vydání sbírky básní slovinsko-bosenského básníka Josipa Ostiho Rouška Veroničina. Překlad je vydán zrcadlově česko-slovinsky. Knihu vydalo nakladatelstvgí Fori Prague.

Slovinská literatura v českých překladech nepatří mezi nejhojněji zastoupené, přesto ji lze označit za stálici překladové beletrie, neboť se každý rok objeví několik nových titulů, které z hlediska stylu či tématu, popřípadě obojího, stojí za pozornost.

Recenze na knihu povídek slovinského prozaika Lojze Kovačiče Příběhy z malovaných úlů (slovinsky 1993, česky Dauphin 2007).

Recenze románu Polony Glavanové Noc v Evropě, románu o vlacích, noci a cestování.

Doslov ke knize slovinského prozaika Moře v čase zatmění slunce. Ožívá tu mýtus Jadranu a velké lidské touhy.

Stromořadí naděje je výbor z celé básnické tvorby slovinského spisovatele Tomaže Šalamuna, což by nebylo tak neobvyklé, kdyby tato kniha neobsahovala ukázky ze všech jedenatřiceti sbírek, které vyšly mezi lety 1966 (sbírka Poker) až 2001 (Tabule).