Petrohradský básník Alexandr Kušněr (1936 Leningrad) vystudoval pedagogický institut a živil se jako středoškolský učitel ruského jazyka a literatury. Publikuje od roku 1957 se střídavými obtížemi. Spolupracoval se samizdatovým časopisem Sintaksis (1959-1960). Od počátku šedesátých let byl členem sovětského svazu spisovatelů, na sjezdy však mohl jezdit až od poloviny osmdesátých let. V sedmdesátých a osmdesátých letech publikoval, mnohé z básní však z cenzurních důvodů vydat nemohl. Básníci a editoři antologie Samizdat století (1999) Genrich Sapgir a Viktor Krivulin uvádějí Alexandra Kušněra v kapitole Petrohrad padesátých až šedesátých let: "Psal nezávisle a v šedesátých letech jsme ho četli jako samizdat, v každém případě s obrovským zájmem. Poprvé jsme se s jeho verši setkali v "tamizdatovém" (zahraničním - pozn. red.) vydání." Z Kušněrových básnických sbírek: První dojem (Pervoje vpečatlenije, 1962), Noční stráž (Nočnoj dozor, 1966), Hlas (Golos, 1978), Denní sny (Dněvnyje sny, 1986), Na ponuré hvězdě (Na sumračnoj zvezdě, 1994). Básně, které uvádíme v překladu Milana Dvořáka, dosud nevyšly tiskem.