Skotská prozaička Ali Smith není u nás moc známá, snad i proto, že i v Británii přicházel její úspěch pomalu a nestala se z ní literární hvězda přes noc (což byl případ třeba Zadie Smith, Matthewa Kneala a mnoha dalších), ale reputaci si budovala postupně - nejprve brilantními povídkovými sbírkami a svůj vzestup k význačnému literárnímu renomé završila loni románem Hotel World (Hotel Svět), který se dokonce dostal i do úzké nominace na Booker Prize.

Právě proto, že Ali Smith je u nás tolik neznámá, vyplatí se říct několik slov o ní samotné. Narodila se v roce 1962 v Inverness a první knihu, povídkovou sbírku Free Love and Other Stories (Volná láska a jiné povídky) vydala v roce 1995. Kniha se těšila přízni kritiků, dostala cenu Saltfire za nejlepší literární debut a cenu skotské rady pro umění (Scottish Arts Council), ovšem u čtenářů takového pochopení nedošla. V roce 1997 kritika opět nadšeně přijala její první román Like (Jako), po němž následovala další povídková sbírka Other Stories and Other Stories (Další povídky a další povídky). Ta spatřila světlo světa v roce 1999. Konečně roku 2001 vydala tato autorka, dnes žijící v Cambridge, svůj druhý román Hotel World.

Ani ten není okamžitým bestsellerem. Je to dílko náročné, důkladně propracované, ovšem zároveň nesnadno čitelné, neboť každá situace je několikavrstevnou metaforou. Děj knihy je situován - jak napovídá samotný název - do hotelu a odehrává se během jedné jediné noci. V hotelu se setkává pět postav z různých společenských i kulturních vrstev, přičemž jedna z postav je duchem dívky pracující v hotelu, jež zemřela při záhadné nehodě.

To, že postavy pocházejí z různých vrstev, je samo o sobě dost výmluvné: pro některé z nich je pobyt (byť třeba jednodenní) v hotelu neuvěřitelným zážitkem - na chvíli se povznesli nad svou životní úroveň a zakoušejí luxus, o němž se jim třeba ani nesnilo. Naopak pro jiné postavy představuje pobyt v hotelu degradaci, úpadek (finanční úpadek anebo třeba nemožnost najít v konkrétní den jiné ubytování). Z této výchozí situace Ali Smith rozehrává zajímavou hru s postoji jednotlivých postav, protože samozřejmě jejich pocit se dost věrně promítá do jejich chování, názorů. Jedna noc v hotelu Svět představuje obraz života na pomezí mezi smrtí (zde reprezentovanou mrtvou dívkou) a životem (který stojí na horizontu v podobě nastávajícího rána), života natolik rozmanitého, že není možné jej pojmout do jednoho pohledu, jazyka, do jedné hypotézy. Noční děj v hotelu Svět je jakousi apoteózou rozmanitosti a plurality.

Asi nejúžasnějším rysem románu je jeho jazyk. Smith píše úsporným, velice přesným jazykem a její sevřené texty jsou ilustrací slavného Čechovova výroku, že stručnost je sestra talentu. Navíc hodně z toho, co lze z románu vyčíst, je zakódováno nikoli do obsahu, nýbrž do jazyka (jazyk každé z postav odráží její postavení, ale i duševní rozpoložení, přičemž mrtvá dívka promlouvá spektrálním jazykem, její přítomnost se vznáší kdesi nad samotnou hranicí řeči).

Svůj talent Ali Smith dostatečně prokázala už v povídkách, kde nasbírala cenné zkušenosti. A tento druhý román - byť třeba některé z raných povídek vyznívají ještě silněji - je nejlepším důkazem o tom, že získané zkušenosti dokázala skloubit s talentem a náležitě využít.