Je jazyk nizozemských románů stylově stále prostší? Podle výzkumu Utrechtské univerzity, založeném na porovnání šedesáti románů z období 1955–2014, se sice mírně zkrátily věty a pokleslo množství vedlejších vět i přídavných jmen, avšak čtenářskou náročnost románů to významněji neovlivnilo. Prodej knih se za uplynulých deset let snížil, ale poslední tři roky se udržuje zhruba na stejné úrovni: jestliže v roce 2008 koupil Nizozemec v průměru 3,1 knihy ročně, v posledních třech letech se průměr drží na 2,4 knihy. Cena knih mírně vzrostla: v roce 2018 zaplatil nizozemský čtenář za titul průměrně 13,33 eur oproti 12,85 o rok dřív.

Výročí, úmrtí
Ke 100. výročí narození nizozemské spisovatelky Helly S. Haasseové (1918–2011) a 70. výročí vydání jejího prozaického debutu Oeroeg (č. Černé jezero) byla v amsterodamském Novém kostele odhalena její pamětní deska. Také fríská vesnička Greonterp připomněla svého bývalého občana, spisovatele Gerarda Reveho (1923–2006), pamětní deskou u domu, kde v letech 1964–1971 se svými dvěma tehdejšími partnery bydlel. Od dubna do konce září vedla Greonterpem a okolím naučná pěší a cyklistická stezka po Reveho oblíbených místech. Nedožité pětapadesátiny spisovatele Joosta Zwagermana (1963–2015, č. Šest hvězdiček) připomněl v listopadu dokumentární film Coena Verbraaka Voor Alles Bang Geweest (Mít ze všeho strach), ale také založení Zwagermanovy esejistické ceny (prvním laureátem se stal Jilt Jorritsma) a přednáška, která se bude konat každý rok v den jeho narozenin. Tu první přednesl britský historik Simon Schama.

V únoru zemřel po dlouhé nemoci básník a překladatel Menno Wigman (1966–2018), nedožil se tedy udělení Ceny Idy Gerhardtové za poezii. Péčí organizátorů ceny a pozůstalých vyšla v říjnu sbírka jeho jedenácti básní psaných pro osamělé zemřelé v Amsterodamu s názvem Ik weet niet tot wie ik spreek (Nevím, ke komu mluvím). O měsíc později ho nečekaně následoval básník, spisovatel a výtvarník F. Starik (vlastním jménem Frank von der Möhlen, 1958–2018), z jehož iniciativy vznikla v roce 2002 nadace Osamělý pohřeb, která doprovází verši pohřeb zcela osamělého člověka. V květnu zemřela spisovatelka a novinářka Renate Dorrestein (1954–2018), hojně překládaná autorka poněkud bizarních příběhů o peripetiích v partnerských vztazích či v rodině. V dubnu vyšla její literární autobiografie Dagelijks werk (Každodenní práce), kterou sestavila s vědomím blížícího se konce. V červenci zemřel všestranný umělec, novinář, spisovatel a básník Armando (vlastním jménem Herman Dirk van Dodeweerd, 1929–2018), jehož tvorbu celoživotně ovlivnily zážitky z druhé světové války v Amersfoortu, kde rodina bydlela v těsné blízkosti internačního tábora. V říjnu zemřel spisovatel Dirk Ayelt Kooiman (1946–2018), zakladatel literárního časopisu De Revisor a představitel směru zvaného „akademismus“, tedy skupiny autorů, kteří v 70. letech 20. století hledali nové literární formy, takže jejich díla byla pastvou pro akademiky.

Literární festivaly a další události
Koncem ledna se konal každoroční Týden poezie, tentokrát na téma divadlo. Prémii, kterou zdarma dostane ten, kdo v tomto týdnu nakoupí poezii minimálně za 12,50 €, napsal vlámský básník a spisovatel Peter Verhelst (1944) a nazval ji Wat ons had kunnen zijn (Co mohlo být námi). Tento autor ostatně získal také nově založenou Cenu Sybrena Poleta pro experimentální literaturu. Během Týdne poezie se tradičně uděluje nejvýznamnější nizozemské ocenění pro poezii VSB Poëzieprijs: v roce 2018 ho získal Joost Baars (1975) za sbírku Binnenplaats (Dvorek). Vlámská básnická Cena Hermana de Conincka, dříve také udělovaná během Týdne poezie, změnila v roce 2018 pořadatele a vyhlášení nominací i udělení ceny se posunulo na jaro. Laureátkou se stala bývalá vězeňská dozorkyně a v letech 2017–2019 nizozemská zemská básnířka Esther Naomi Perquin (1980) za sbírku Meervoudig aanwezig (Vícenásobná přítomnost).

Během únorového Týdne povídky se od roku 2015 uděluje Cena J. M. A. Biesheuvela. Finanční odměnu pro vítěze organizátoři získávají výhradně prostřednictvím crowdfundingu. V roce 2018 byla oceněna vlámská spisovatelka Annelies Verbeke (1976, č. Spi!, Spaste ryby) za povídkovou sbírku Halleluja.

Tématem každoročního březnového Týdne knihy byla příroda. Tradiční prémii napsala populární vlámská autorka Griet Op de Beeck (1973, č. Výš než v sedmém nebi; Pojď sem, ať ti můžu dát pusu) a příběh čerstvě ovdovělé sedmdesátnice, která konečně vezme život do vlastních rukou, nazvala Gezien de feiten (Vzhledem k faktům). Prémie poprvé vyšla i ve fríštině (fríská metropole Leeuwarden byla Evropským hlavním městem kultury 2018). Stává se častěji, že se prémie nesetká u recenzentů s příznivým ohlasem, ale tentokrát se dokonce významné vlámské knihkupectví Limerick z Gentu rozhodlo, že bude svým zákazníkům zdarma rozdávat jinou knihu. Nicméně od věrného okruhu čtenářů se autorka dočkala příznivých reakcí.

Říjnová dětská varianta Týdne knihy proběhla na téma přátelství. Prémii s názvem De eilandenruzie (Rozkmotřené ostrovy) napsal Jozua Douglas (1977) a ilustrovala ji Elly Hees (1953). Je to pátý díl z autorovy humoristické série Costa Banana o Rose a Ficovi, dětech bláznivého prezidenta fiktivní země kdesi v teplých krajích. Cenu Zlatého pisátka (Gouden Griffel) pro nejlepší dětskou knihu roku, která se uděluje během dětského Týdne knihy, získala spisovatelka a ilustrátorka Annet Schaap (1964) za knihu Het lampje (Lampička), v níž se dcera hlídače majáku dostane do nesnází, protože musí rozsvěcet maják za otce pijana.

Průřez literárními cenami
Nejvýznamnější cenu nizozemské jazykové oblasti Prijs der Nederlandse Letteren uděluje jednou za tři roky střídavě nizozemský a belgický panovník. V listopadu 2018 ji z rukou nizozemského krále Willema-Alexandera převzala nizozemská básnířka a spisovatelka Judith Herzberg (1934).

Dvě hlavní ceny udělované za dosavadní dílo jsou P. C. Hooft Prijs a Constantijn Huygensprijs. Laureátkou první z nich se stala Marga Minco (1920), která se proslavila hlavně svou autobiografickou prvotinou Het bittere kruid (Hořké byliny) o osudech židovské rodiny za druhé světové války (Minco jako jediná z nejbližší rodiny přežila holokaust). Huygensovu cenu získala spisovatelka Nelleke Noordervliet (1945), autorka jednak historických románů, jednak románů ze současnosti, v nichž se nevyhýbá palčivým společenským problémům.

Jednou za tři roky se uděluje Cena Thea Thijssena pro dětskou literaturu. Cenu v hodnotě 60 tisíc eur dostala za své dosavadní dílo Bibi Dumon Tak (1964), „královna dětské literatury faktu“. Bylo to poprvé, kdy tuto cenu získal autor píšící „non-fiction“ pro děti a mládež.

V přímém televizním přenosu se udělují dvě knihkupecké ceny (Libris a BoekSpot – dříve ECI), ale vyhlašuje se tak i čtenářská cena NS Publieksprijs, sponzorovaná Nizozemskými železnicemi. Jarní Libris získal Murat Isik (1977) za autobiograficky laděný román Wees onzichtbaar (Buď neviditelný) o vyrůstání v rodině tureckého komunisty na amsterodamském sídlišti Bijlmer. Kniha je současně nejprodávanějším nizozemským románem za rok 2018 (109 tisíc výtisků). Podzimní BoekSpot Prijs je největší literární cena nizozemské jazykové oblasti: vítěz získává 50 tisíc eur, ale také všichni finalisté dostanou prémii 5 tisíc eur. Pro vítěze čtenářské odnože je vyhrazeno 10 tisíc eur. Hlavní i čtenářská cena připadla Tommymu Wieringovi (1967, č. Joe Kluzák) za román De heilige Rita (Svatá Rita). Psali jsme o něm v předchozí ročence. A konečně čtenářskou NS Publieksprijs získal už podruhé tajemný Hendrik Groen za další díl příhod z domova seniorů Zolang er leven is (č. Dokud se žije, 2018).

Laureátkou ceny BNG Bank Literatuurprijs (pro autory do 40 let, kterým se zatím nepodařilo doopravdy prorazit) se stala Nina Polak (1986) za svůj druhý román Gebrek is een groot woord (Ne že by něco chybělo). Líčí v něm příběh mladé mořeplavkyně, která se po sedmi letech na moři vrací do Amsterodamu a je konfrontována s tím, jak se život na souši mezitím změnil, ale i s bolestnými vzpomínkami na zemřelou matku.

Vlámské spisovatelce Lize Spitové (1988), známé i českým čtenářům díky autorčině návštěvě v ČR v roce 2017, přibyla k oceněním za románový debut Het smelt (č. Tání) ještě Cena Lucy B. a C. W. van der Hoogtových 2018, jejímž cílem je povzbudit začínající autory.

Nová jména na literární scéně podchycují debutantské ceny. O laureátovi ceny ANV Debutantenprijs rozhodují nizozemští a vlámští čtenáři ze tří titulů vybraných odbornou porotou. Tentokrát připadla Rinske Hillenové (1975) za Houtrot (Trouchnivění), „gotický“ román o tajemném domě „U zlatého řetězu“ na amsterodamském Keizersgrachtu a jeho obyvatelích. Jednou za dva roky se uděluje Cena Antona Wachtera: její laureátkou se stala redaktorka vědecké rubriky deníku NRC Handelsblad Ellen de Bruin za román Onder het ijs (Pod ledem) o mladičké účastnici polární výpravy, která se snaží vyrovnat s úmrtím uctívaného profesora, jehož milenkou byla. Cena Bronzové sovy (Bronzen Uil) za nejlepší vlámský debut připadla Lenny Peetersové (1975) za román Dochter, temný příběh psaný z perspektivy autistické dívky.

Historická odnož knihkupecké ceny Libris odměnila Fritse van Oostroma (1953), profesora Utrechtské univerzity zaměřeného na středověké nizozemské písemnictví, za knihu Nobel streven (Ušlechtilé snažení) o pestrých životních osudech nizozemského šlechtice a laického mnicha Jana van Brederodeho, který padl v bitvě u Azincourtu (1415).

V předchozí ročence jsme uvedli biografii Onna Bloma (1969) Het litteken van de dood (Jizva smrti), věnovanou Janu Wolkersovi (1925–2007, č. Model, Růže z masa). Na podzim 2018 byla odměněna dvouletou Nizozemskou cenou za biografii v hodnotě 16 tisíc eur.

Cenu Boba den Uyla za nejlepší publicistické dílo získal spisovatel a hudebník Auke Hulst (1975) za hudební cestopis napříč Spojenými státy Motel songs, doplněný stejnojmenným hudebním albem.

Cena Zlaté oprátky (Gouden strop) hodnotí detektivní žánr. Byla udělena Willemu Asmanovi (1959) za knihu Enter, první díl trilogie se zastřešujícím názvem Rebound, příběh ženy žijící v Amsterodamu v rámci programu na ochranu svědků, jejíž dcera je za záhadných okolností unesena.

Z nových knih
Za literární událost roku je označován rozsáhlý a mnohovrstevný román Ilji Leonarda Pfeijffera (1968) Hotel Europa. Za metaforu Evropy slouží Pfeijfferovi osud Benátek (kam se přestěhoval z Janova), zcela ovládnutých hordami turistů, s intermezzem ve Skopje (s uměle vytvářenou tradicí Alexandra Makedonského) či v Amsterodamu, kde se radní snaží rozptýlit ničivý příval turistů do širšího okolí.

Z autorů známých i z českého překladu obohatila svou bibliografii o další titul například Esther Gerritsen (1972, č. Žízeň). Pod názvem De trooster (Utěšitel) napsala velikonoční příběh kostelníka Jacoba, který na sebe vezme hřích prominentního klášterního hosta, zprofanovaného politika. Vlám Peter Terrin (1968, č. Hlídač) vypráví v románu Patricia o tom, co se stane, když Astrid, v profesním i rodinném životě úspěšná mladá žena, uteče v náhlé krizi od muže a dítěte: zjištění, že její nepřítomnost prochází bez povšimnutí, a další nečekané zvraty připomínají psychologické thrillery Patricie Highsmithové. Jaap Robben (1984, č. Birk) se v novém románu Zomervacht (Letní srst) opět zamýšlí nad složitým postavením dítěte ve vztahu k rodičům. S další nelítostnou analýzou současné morálky s názvem Goede mannen (Dobří chlapi) přišel Arnon Grunberg (1971, č. Modré pondělky, Statisté, Fantomová bolest, Tirza, Gstaad, Mateřská znaménka). Hrdinou objemného románu je tentokrát požárník Geniek Janowski, zvaný Polák.

Z jiných novinek zaujal román Roba van Essena (1963) De goede zoon, dystopická vize světa za dvacet let, v němž díky občanskému platu a pokročilé automatizaci lidé ztratí část prvků, od nichž odvozovali svou identitu, ale smutek syna po matčině smrti se ani v „novém“ světě nezmění. Uznávaný spisovatel (dosud nepřeložený do češtiny) A. F. Th. van der Heijden (1951) oslavil čtyřicáté výročí své spisovatelské dráhy románem Mooi doodliggen (Pěkný nebožtík). Děj se odvíjí od aktuality z května 2018, kdy novinář Arkadij Babčenko fingoval svou smrt a umožnil tak dopadení atentátníka, který ho skutečně měl zavraždit. Kniha je zřejmě předehrou k rozsáhlému románovému zpracování letecké katastrofy letadla linky MH17 z Amsterodamu do Kuala Lumpuru, které bylo roku 2014 sestřeleno nad Ukrajinou. K ruské tematice se vrací i slavistka Marente de Moor (1972), nizozemská laureátka Ceny EU za literaturu 2014 a dcera i u nás známé spisovatelky Margriet de Moorové (1941, č. Šedá, bílá, modrá, Kreutzerova sonáta, Utonulá, Malíř a dívka, Virtuóz) románem Foon (Fón), tajemným příběhem dvojice zoologů Nadji a Lva: kdysi se usadili v zapadlé vesničce a do jejich života v odloučení náhle vstoupí záhadný ohlušující zvuk.

Zahraniční úspěchy
Jako nezapomenutelnou klasickou knihu charakterizuje recenzent v britském listu The Guardian novelu W. F. Hermanse (1921–1995, č. Temná komora Damoklova, Už nikdy spánek) Het behouden huis (Útočiště), která nedávno vyšla v anglickém překladu. Cees Nooteboom (1933, č. Rituály, Ráj ztracený) získal Horst-Bienek-Preis, cenu Bavorské akademie umění v hodnotě 10 tisíc eur. Mezi nominovanými autory Dublinské literární ceny, určené pro spisovatele a jeho překladatele do angličtiny, jsou tři nizozemsky psané romány: De consequenties (č. Následky) Niñi Weijersové (1987), Monte Carlo Petera Terrina (1968) a Muidhond (Chcípáček) Inge Schilperoordové. Anglický překlad autobiografického bestselleru z amsterodamského podsvětí Judas (Jidáš), v němž advokátka Astrid Holleder píše o svém bratru Willemovi, nechvalně známém gangsterovi, se dočkal recenzí v listech The New Yorker a The New York Times.

Literární provoz
Literární ceny jsou v nizozemské oblasti tradičně považovány za jeden ze způsobů, jak finančně podporovat tvůrce. V posledních letech však dochází i u zavedených cen k častějším změnám sponzora nebo ceny zcela zanikají. Zmíněná nejvýznamnější cena za poezii VSB Poëzieprijs se v roce 2018 udělovala v této podobě naposled. Od roku 2019 cena mění sponzora i název – bude se jmenovat Velká básnická cena a finanční odměna se bude skládat z povinných nakladatelských příspěvků za přihlášení titulu. Také významná vlámská knihkupecká cena (dříve Gouden Uil, později Fintro) byla (dočasně?) zrušena s tím, že se hledá nový formát. Gouden Lijst, literární cena pro knihy určené věkové kategorii 12 až 15 let, se v roce 2018 udržela jen díky soukromé iniciativě spisovatelů Hanse Hagena a Teda van Lieshouta, kteří se spojili s tvůrci vyučovací metody čtení BruutTaal. Budoucnost ceny je nejistá, ačkoli upozorňuje na knihy určené dětem ve věku, kdy zájem o čtení často ochabuje.

V předešlé ročence jsme informovali o konfliktu v dětské odnoži nakladatelství Querido. Problémy se podařilo vyřešit, takže se celá plejáda autorů pro děti a mládež jako Guus Kuijer (č. Všehokniha, Polča), Toon Tellegen (č. Veverčák a mravenec, Dvě staré babky), Francine Oomen (č. série knih Jak přežít... a série o Leně Notýskové) či dědicové Annie M. G. Schmidtové (č. Viplala, Na Vystrkově, Slečna Mici) a další vrátila pod křídla svého domovského nakladatelství Querido Kinderboeken.

Podpora nizozemsky psané literatury v cizině
Oba literární fondy, nizozemský NLF a vlámský VFL, jsou už léta zárukou profesionality a účinného pronikání nizozemsky psané literatury do ciziny. Fondy také dbají na kvalitu překladů a ve spolupráci s odborným střediskem ELV (Expertisecentrum Literair Vertalen) pečují o profesionální růst literárních překladatelů z nizozemštiny formou dílen, kurzů, mentorátů, pobytů v překladatelských domech v Amsterodamu a v Antverpách atd. Fondy používají databázi ověřených překladatelů, jejichž práci dotují (téměř) bez výhrad. U neznámých překladatelů musí nakladatel počítat s tím, že fondy nejprve nechají práci odborně posoudit a o udělení grantu rozhodnou až podle výsledku. Překlad se může protáhnout také tím, že fond určí překladateli zkušeného mentora. Překladatel se na seznam NLF a VFL může dostat předložením ukázky své práce, ještě než se pokusí získat zakázku od nakladatele. Bližší informace zde.

Nizozemsky psaná literatura v českém překladu
Počet českých překladů v kategorii hodnotné beletrie pro dospělé oproti předchozím rokům klesl, ale celkový počet přeložených titulů i žánrová pestrost nabídky se udržely. Osobně svou knihu přijeli představit Vlám Jeroen Olyslaegers (Vůle) a Nizozemec Roman Helinski (Továrna na vafle). Z Olyslaegersova románu Vůle se předčítalo také během Noci literatury a překlad Veroniky ter Harmsel Havlíkové byl na seznamu titulů nominovaných na Cenu Josefa Jungmanna. Nizozemskou literaturu zastupoval na Noci literatury román Niñi Weijersové Následky (přel. Magda de Bruin Hüblová). Druhým titulem se českým čtenářům představila Dola de Jongová: po úspěchu románu Pole je tento svět následovala novela Strážkyně domácího krbu (přel. Magda de Bruin Hüblová). Také příhody seniora Hendrika Groena a jeho spolubydlících ze severoamsterodamského pečovatelského domu pokračují překladem dalšího dílu: Dokud se žije (přel. Lucie Doležilová). K populární četbě patří i dva tituly s detektivní zápletkou: k Danu Brownovi bývá přirovnáván Jeroen Windmeijer a jeho Petrova zpověď (přel. Adéla Elbel). V románu Ukradená známka (přel. Ruben Pellar) zpracovává Bram Klein skutečnou událost, která postihla jeho otce: vzácnou československou známku, která mu kdysi byla ukradena na filatelistické výstavě, nabídl po mnoha letech na prodej přední český filatelista. Autorovo osobní zaujetí v této kauze dosvědčuje i to, že kniha vyšla dřív v českém překladu než v nizozemštině. Francine Oomenová, i českým čtenářům dosud známá jako autorka knih pro děti a mládež, zpracovala formou netradičního komiksu s názvem Jízda na vlnách (přel. Jana Broekman Minářová) své prožívání menopauzy. Z memoárové literatury vyšly vzpomínky Hannelore Grünberg-Kleinové, matky Arnona Grunberga, Dokud jsou slzy (přel. Petra Schürová). Z angličtiny byla přeložena publikace nizozemské spisovatelky a jazykovědkyně Mineke Schipper o příslovích různých národů Nikdy si neber ženu s velkýma nohama (přel. Aleš Klégr). Z literatury pro děti a mládež se představila legendární Polča (přel. Magda de Bruin Hüblová) Guuse Kuijera a také další pozoruhodný titul vlámského autora Petera Goese Řeky (přel. Veronika ter Harmsel Havlíková). Z populární série Kariny Schaapmanové Dům myšek vyšly další dva díly (přel. Lenka Sovová), nejmenším je určena i v pořadí pátá obrázková knížka Vlámky An Leysenové Malenka (přel. Veronika ter Harmsel Havlíková).

Internetové odkazy:
Nadace CPNB (Kolektivní propagace nizozemské knihy – v niz.)
nizozemské a vlámské literární časopisy 
fundovaný recenzní web (v niz.) De Reactor
autoři a tituly doporučovaní v roce 2018 Nizozemským a Vlámským literárním fondem (bližší informace v angličtině)
podmínky grantu NLF
podmínky grantu VFL
Literární přehled 2018 (vlog v niz.)

Přehled titulů za rok 2018 – nizozemsky psaná literatura v češtině
Roman Helinski: Továrna na vafle (De wafelfabriek), přel. Blanka Juranová, Plus, Praha 2018
Dola de Jongová: Strážkyně domácího krbu (De thuiswacht), přel. Magda de Bruin Hüblová, doslov Eva Cossée, Pistorius & Olšanská, Příbram 2018
Hendrik Groen: Nový tajný deník Hendrika Groena, 85 let: Dokud se žije (Zolang er leven is. Het nieuwe geheime dagboek van Hendrik Groen, 85 jaar), přel. Lucie Doležilová, XYZ, Praha 2018
Jeroen Olyslaegers: Vůle (WIL), přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Euromedia – Odeon, Praha 2018

Komiks:
Francine Oomen: Jízda na vlnách (Oomen stroomt over), přel. Jana Broekman Minářová, Motto, Praha 2018

Detektivka:
Jeroen Windmeijer: Petrova zpověď (De bekentenissen van Petrus), přel. Adéla Elbel, XYZ, Praha 2018
Bram Klein: Ukradená známka (De gestolen zegel), přel. Ruben Pellar, Omega, Praha 2018

Non-fiction:
Hannelore Grünberg-Kleinová: Dokud jsou slzy (Zolang er tranen zijn), přel. Petra Schürová, Barrister & Principal, Brno 2018
Mineke Schipper: Nikdy si neber ženu s velkýma nohama (Trouw nooit een vrouw met grote voeten), z angličtiny přel. Aleš Klégr, NLN, Praha 2018

Pro děti a mládež:
Peter Goes: Řeky (Rivieren), přel. Veronika ter Hamsel Havlíková, Kniha Zlín, Zlín 2018
Guus Kuijer: Polča (Polleke), přel. Magda de Bruin Hüblová, Albatros, Praha 2018
An Leysenová: Malenka (Dapper Duimelijntje), přel. Veronika ter Harmsel-Havlíková, Pikola-Euromedia, Praha 2018
Karina Schaapman: Dům myšek: Slavnost (Het grote feest), přel. Lenka Sovová, Meander, Praha 2018
Karina Schaapman: Dům myšek: ABC (ABC), přel. Lenka Sovová, verše Petr Stančík, Meander, Praha 2018

Divadlo:
Guus Kuijer: Všehokniha (Het boek van alle dingen), přel. Magda de Bruin Hüblová, v nastudování Dismanova rozhlasového dětského souboru, režie Jana Franková

Připravuje se v roce 2019 (podle databáze překladů NLF):
Griet Op de Beecková: To nejlepší, co máme (Het beste wat we hebben), přel. Radka Smejkalová, Host, Brno 2019
Maarten ’t Hart: Osud tažných ptáků (Een vlucht regenwulpen), přel. Lukáš Vítek, Prostor, Praha 2019 (Velký knižní čtvrtek, 14. března)
Eva Meijer: (Dierentalen), přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Grada Publishers, Praha
Anne Franková: Deník (Het Achterhuis), přel. Magda de Bruin Hüblová, Triáda, Praha
Stefan Hertmans: Válka a terpentýn (Oorlog en terpentijn), přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Argo, Praha
Christophe Van Gerrewey: (Op de hoogte), přel. Adéla Elbel, Větrné mlýny, Brno

Během Noci literatury, která se koná 9. května 2019 v Praze 2 a na dalších místech v ČR, se bude číst z románu Maartena ’t Harta Osud tažných ptáků (Een vlucht regenwulpen, přel. Lukáš Vítek) a z románu To nejlepší, co máme (Het beste wat we hebben) Griet Op de Beeckové (přel. Radka Smejkalová). Tato autorka zavítá při té příležitosti do Prahy.