V českých médiích se v posledních dnech po čase objevila opět jedna zpráva o Anne Frankové a její rodině: Rodina Anny Frankové neúspěšně žádala o víza do USA i na Kubu, hlásá Česká televize (a tvrdošíjně mění její křestní jméno na Annu), novinky.cz zase s odkazem na „server týdeníku Focus“ (pravděpodobně se tím myslí německý magazín) oznamují, že Rodina Anne Frankové se snažila dostat do USA, marně (a na připojené fotografii s popiskem „Dům Anne Frankové“ je moderní dostavba muzea, kdežto původní dům je stranou). Jenže o pokusech Frankových odjet z Nizozemska do USA se ví už nejméně deset let a píše se o nich v průvodních textech Deníku i na webu amsterodamského Domu Anne Frankové. Podle tiskové zprávy amsterodamské Nadace Anne Frankové (Anne Frank Stichting, AFS), která byla zveřejněna 6. července 2018, tedy v tentýž den, kdy v roce 1942 Frankovi odešli do úkrytu na Prinsengrachtu v centru Amsterodamu, je jádro v něčem jiném. Nový výzkum ukázal, že USA žádost Annina otce o vízum nezamítly, jak se dosud předpokládalo, nýbrž vnější okolnosti podvakrát zabránily tomu, aby ji vůbec někdo – kladně či záporně – vyřídil. Nejprve rozsáhlý německý nálet na Rotterdam (sídlo amerického konzulátu) v květnu 1940, při kterém byly všechny žádosti o vízum – včetně té Frankovy – zničeny. Později krok Američanů, jímž zrušili všechny německé konzuláty na svém území, načež Němci jako odvetné opatření zrušili v červenci 1941 americké konzuláty v říši i na okupovaných územích – tedy i v Nizozemsku. Frankův následný pokus dostat se do USA oklikou přes Kubu překazil útok na Pearl Harbor a vstup USA do války. Významnou roli tu ovšem sehrála i americká byrokracie – dlouhé vyřizovací lhůty a omezený počet přijímaných uprchlíků. Podrobně to popisuje zpráva o tomto novém výzkumu, dostupná na webu Domu Anne Frankové (v angličtině, přes text tiskové zprávy).