Čtyřicátník Thomas Glavinic dnes patří mezi uznávané rakouské autory, v jeho bibliografii bychom napočítali již desítku knih. V češtině máme nyní po patnácti letech díky překladu Radovana Charváta a nakladatelství Paseka možnost seznámit se s jeho debutem, který popisuje život šachového mistra Carla Schlechtera, tedy rozumějme v rámci románové fikce Carla Haffnera. Ústřední událostí líčeného příběhu je šachový souboj o titul mistra světa mezi obhájcem titulu Němcem Emanuelem Laskerem a jeho takřka neznámým vyzyvatelem Rakušanem Carlem Schlechterem.

Zápas na deset partií, který vešel do dějin šachu, se odehrál v lednu 1910 z poloviny ve Vídni a po týdenní přestávce pak následovala druhá část v Berlíně. Zájem diváků byl nevídaný a pochopitelně se této senzace chtěli účastnit nejen znalci, ale i zvědavci, kteří o této královské hře věděli jen tolik, jak kterou figurkou táhnout. Kromě záznamu historického zápasu přináší kniha především působivé vylíčení atmosféry života v metropoli c. a k. monarchie před první světovou válkou a je skvělým psychogramem hlavního protagonisty. Nenechte se tedy od četby odradit, nejste-li právě bravurními analytiky rozehraných šachových partií. Glavinic umí skvěle budovat napětí a vtáhnout do děje. Kromě tahů na šachovnici pečlivě sleduje i pochody, jež se odehrávají v nitru a ve tváři šachových mistrů – a Lasker s Haffnerem nemohou být protikladnější. Vzdělaný a sebevědomý básník a filozof Lasker se těší dobrému zdraví, skromný a nenápadný blouznivec Haffner si pro samou oddanost hře odpírá jídlo a nakonec také v důsledku mizerných finančních poměrů zemře na podvýživu. Ze studu přijmout nabízenou pomoc, z představy, že je někomu na obtíž.

V retrospektivních vsuvkách postupně poznáváme Haffnerův život. Vyrůstal ve velmi chudých poměrech, matka živila rodinu neúnavným šitím i po nocích, otec, příležitostný houslista, hrával po vídeňských kavárnách, kde si našel další lásky – číšnici Leopoldinu a alkohol. Malý nemluvný Carl ještě ve škole propadl kouzlu šachů a celé dny vysedával u židovského knihkupce Samuela Golda nad učebnicemi milované hry. Záhy vídeňští mistři objevili jeho talent a byl přijat do šachové společnosti. Vypracoval si speciální obrannou techniku, téměř při hře neútočil, stal se králem remíz. Dokonale to totiž odpovídalo jeho povaze – neutrpět ztrátu, ale především neublížit druhému.

Glavinic umí příběh svižně posouvat vpřed. Dějově retardujícími odbočkami, v nichž propracovává psychologii postav, pak účinně stupňuje napětí. Četba je zážitkem, ať víme, či nevíme, jak slavný zápas dopadl, koneckonců vytušit to není nijak obtížné. Ale bezděky se musíme ptát, kdo je Carl Haffner a proč jedná tak smírně, zdvořile a se sebezničující umíněností? Jaký je jeho vztah k nevlastní sestře? Co z něj udělalo takového podivína? K čemu je jeho nepochopitelné mučednické chování dobré?

Po světoznámé Šachové novele Stefana Zweiga tu máme další knihu, kterou literatura vzdává hold tajemnému světu šachového umění.