Elisabeth Åsbrink
Švédská novinářka a spisovatelka se proslavila zejména historickými publikacemi „1947“ a „A stromy ve Vídeňském lese stále stojí“. Čtenáře oslovuje mimo jiné tím, že v literatuře faktu často využívá umělecké prostředky typické pro krásnou literaturu. Zaměřuje se zejména na období druhé světové války a těsně po ní.
Novinářka a spisovatelka Elisabeth Åsbrink se narodila roku 1965 v Göteborgu, dnes žije ve Stockholmu a Kodani. Do roku 2015 působila jako redaktorka Švédské televize, kde se zabývala zpravodajstvím, kulturní publicistikou a investigativní žurnalistikou. V letech 2017–2018 byla předsedkyní švédského PEN klubu. V současnosti přispívá mj. do švédského deníku Dagens Nyheter a do dánských médií.
Jako spisovatelka debutovala knihou Smärtpunkten – Lars Norén, pjäsen Sju tre och morden i Malexander (Bolavé místo – Lars Norén, hra Sedm tři a vraždy v Malexanderu, 2009), která se věnuje kontroverznímu počinu dramatika Larse Noréna. Ten ve své divadelní hře 7:3 (1999) nechal na jevišti promlouvat tři zločince odsouzené za těžké delikty, přičemž aktéři nijak neskrývali své rasistické postoje – už tím vyvolala hra značné pobouření. Opravdový šok však přišel, když při jedné příležitosti, kdy byla tato hra uváděna mimo věznici, využil jeden z účinkujících vězňů příležitosti k útěku. Zapojil se do bankovní loupeže a při následné honičce byli zastřeleni dva policisté. Elisabeth Åsbrink ve své oceňované knize zevrubně líčí pozadí diskutovaného projektu a zabývá se i tím, jak události prožíval sám jejich iniciátor Norén.
V roce 2010 vydala autorka ve spolupráci s fotografem Björnem Abelinem knihu Bläck (Inkoust), ve které se zaměřila na téma tetování. Ukazuje zde, jak různorodé mohou být důvody, proč se lidé nechávají tetovat, a jaké pocity a příběhy si se svým tetováním spojují.
Velkou pozornost a nejedno ocenění, mj. Augustovu cenu za rok 2011, získala kniha Och i Wienerwald står träden kvar (viz samostatná recenze; česky vyšlo r. 2021 pod názvem A stromy ve Vídeňském lese stále stojí v nakladatelství Absynt v překladu Anežky Soukupové). Tématu druhé světové války a holokaustu se Elisabeth Åsbrink věnuje také ve své první divadelní hře Räls (Koleje, 2012), která byla loni uvedena v divadle Folkteatern v Göteborgu.
Další úspěch a překlady do řady jazyků přinesla kniha 1947 z roku 2016, která mapuje v mnoha směrech přelomový rok, utvářející podobu poválečného světa.
V roce 2018 vyšel titul Orden som formade Sverige (Slova, která formovala Švédsko), věnovaný tématu švédských hodnot a sebeobrazu Švédů.
Prvním románem Elisabeth Åsbrink se stal v roce 2020 titul Övergivenheten. Tre kvinnor, tre städer, en familj. (Opuštěnost. Tři ženy, tři města, jedna rodina.), ve kterém autorka vychází ze své rodinné historie.
Aktualizováno v lednu 2022