Elisabeth Åsbrink, autorka historického reportážního románu „A stromy ve Vídeňském lese stále stojí“, nastavuje zrcadlo švédské společnosti a připomíná, že i v dějinách této rovnostářské a blahobytné země se najde řada temných míst. V rozhovoru mluví o přijetí aktuální knihy, jejíž důležitou postavou je zakladatel IKEA Ingvar Kamprad, o rozporuplném postoji Švédska k židovským uprchlíkům za druhé světové války a o proměnách rasistické ideologie.
EÅ
Elisabeth Åsbrink
Konec jedné krize v sobě zároveň nese zárodky krizí příštích. I o tom vypráví nečekaně aktuální kniha s lakonickým názvem 1947.
Švédská novinářka a spisovatelka se proslavila zejména historickými publikacemi „1947“ a „A stromy ve Vídeňském lese stále stojí“. Čtenáře oslovuje mimo jiné tím, že v literatuře faktu často využívá umělecké prostředky typické pro krásnou literaturu. Zaměřuje se zejména na období druhé světové války a těsně po ní.
Téma holokaustu zůstává ve švédské literatuře stále živé a bylo by chybou se domnívat, že současné publikace, které se mu věnují, už nemohou přinést mnoho nového.