Druhý díl „detektivní trilogie pro mladé čtenáře“ nás opět uvádí do příjemné společnosti pětice známých kamarádů a opět se mezi nimi, bez ohledu na náš věk, nebudeme cítit nepatřičně. Pokračování Hrobaříků je poutavé čtení, odehrává se během letních prázdnin a na letošní prázdniny k vodě je jako stvořené.

Kdyby žila spisovatelka Pavla Horáková v Británii, možná by z ní už v tuto chvíli byla milionářka. J. Rowlingové kupříkladu se to již po vydání druhého dílu o Harrym Potterovi poštěstilo. My však žijeme v zemi mnohem menší, kde si knihy nekupují desetitisíce mladistvých, ale pouze desítky či stovky. Nevadí, tak to prostě je. V případě Pavly Horákové by však konečně mohla nastat výjimka. Nevím, v čem jsou její Hrobaříci horší než zmiňované potterovky, takže do konce léta by snad už mohlo dojít na třetí či čtvrtý dotisk, nemyslíte? Žijeme v době superrychlých sociálních sítí, tak by se snad už i na malých městech mohlo rozkřiknout, že Hrobaříci v podzámčí jsou opět něčím mimořádným.

Román je vhodný pro čtenáře od 12 let, ale i pro dospělé a pro ty, kteří nečetli první díl. To se dočteme na zadní straně knihy, ale není to úplně pravda. Hrobaříci v podzámčí je napínavá, ale ne strašidelná kniha a rozhodně chytne i mnohem mladšího čtenáře. Nesmí však udělat tu chybu, že začne až druhým dílem. Děje obou knih na sebe sice přímo nenavazují, kdo se však neuvážlivě vrhne rovnou na dvojku, toho při četbě brzo začne rušit zvědavost, co že to bylo v díle prvním. Tak tedy: Tajemství Hrobaříků se odehrává na pražských olšanských hřbitovech, kde se spolu seznámí pět školáků a navážou na dávnou tradici bratrstva Hrobaříků. Vyřeší jednu hřbitovní záhadu a zjistí, že k sobě prostě odedávna patří. O nějaký čas později se společně vydávají na letní prázdniny do městečka Ostrožné, kde pomáhají při archeologických vykopávkách. To už jsme u Hrobaříků v podzámčí. Tentokrát s nimi trochu cloumá puberta a do detektivního, nebo spíše archeologického pátrání vstupují i „hlubší mezilidské vztahy“, a to mládeže urozené i neurozené. Parta Hrobaříků se totiž rozšiřuje o další kamarády – zámeckou průvodkyni Evu a sourozence Sebastiana a Stephanii Merziczovy, přímé potomstvo zdejšího šlechtického rodu. Na místním zámku se za druhé světové války ztratila zázračná monstrance a šlechtický rod Merziczových i místní obyvatelé doufají, že právě probíhající archeologické výzkumy by mohly přinést nové informace vedoucí k jejímu nalezení. Pátrání v historii i přímo pod městskou dlažbou je samo o sobě dostatečnou románovou zápletkou, k tomu všemu se čtenářům dostane neuvěřitelného množství každodenních detailů, které vykreslují atmosféru letních brigád. Každé poledne na nás ze stránek knihy zavane vůně školní kuchyně, po celodenním opalování nás také večer trochu pálí záda a alergie a senná rýma samozřejmě umocňují náladu starých venkovských roubenek.

Kdo by chtěl v Hrobařících v podzámčí hnidopišsky hledat chyby, určitě nějaké najde. Dospělý čtenář rozmotá zápletku daleko dříve než vypravěč, možná že ohrne nos už na straně 17, kde začne průvodkynin velmi podrobný popis prohlídky zámku, a některé postavy rovnou smete ze stolu jako nereálné a nepravděpodobné šprty, kteří ani nepatří do dnešní doby. Na jiných místech zase vyprávění sklouzává do romantického čtiva pro dívky, ale prázdninová zamilovanost je nakonec ukočírována do roviny příjemného napětí, žádný slaďák s vyhroceným happyendem se nekoná. Pečlivý historik nechť vynechá veškeré napoleonské spekulace ze strany 120 a tak dále a tak dále. Přesto si troufám říct, že Pavla Horáková dělá svou prací pro současnou českou literaturu pro mládež velmi záslužný skutek. Už jenom tím, že se této oblasti věnuje. Jako jediná dokáže ve svých textech spojit dvě odlišné věci: lehkost, čtivost a zábavu s inteligencí a výchovou. Dokáže vymyslet příběh, u kterého si starší čtenáři příjemně odpočinou a mladší se nadchnou. Dá si práci domyslet historii zámku a okolí a nejeden detail zapojí i do současného detektivního pátrání. Přestože se obrací na mladší čtenáře, nabízí jim kvalitu a nic neodflákne. Literatura pro mládež není okrajová a bezvýznamná záležitost, naopak, někdy se čtenář k jedné pradávné knize z dětství vrací ve vzpomínkách celý život. Pro naši budoucí generaci čtenářů je každá kvalitní česká kniha dobrá. Bude to znít pateticky, ale je pro celý náš národ ošemetné tuto oblast literatury zanedbávat. Horáková ji nezanedbává a zajisté se jí dostane zasloužené odměny. Sice z ní nebude milionářka, ale vychová si svou čtenářskou generaci a nejednoho nečtenáře přiměje sejít z nevalných cest virtuálních prostorů na cesty obyčejných knih a obyčejných lampiček svítících nad postelí. Anebo alespoň na ty zpropadené cesty e-knih.