Kniha mapující padesát ročníků Letních filmových škol nenabízí úplně kritický pohled. Snad i proto, že jejím autorem je jeden z aktuálních členů organizačního týmu LFŠ v Uherském Hradišti. I tak má ale publikace svůj smysl.
Jak vzniká ilustrovaná kniha nebo co je třeba překreslit pro jiné jazykové mutace? Ilustrátorka Madalena Matoso popisuje své vlastní zkušenosti i zákulisí ediční práce v portugalském nakladatelství Planeta Tangerina.
O Tchaj-wanu slýcháme v českých médiích poměrně často, zejména v souvislosti s lidskoprávními otázkami. Vedle historické a politické roviny je ale…
Česká romská literatura má dobře našlápnuto, přináší do zdejšího literárního prostoru nová témata a energii. Povídají si o tom spisovatelka…
Kniha mapující padesát ročníků Letních filmových škol nenabízí úplně kritický pohled. Snad i proto, že jejím autorem je jeden z aktuálních členů organizačního týmu LFŠ v Uherském Hradišti. I tak má ale publikace svůj smysl.
Antologie V cizí kůži představuje českým čtenářům deset významných tchajwanských autorů poválečné éry, jejichž díla se dotýkají témat identity, osobních i kolektivních traumat a kulturní paměti. Kniha nabízí pestrou paletu žánrů a přináší nejen umělecký zážitek, ale i cenný vhled do hlavních proudů moderní tchajwanské prózy.
Česká romská literatura má dobře našlápnuto, přináší do zdejšího literárního prostoru nová témata a energii. Povídají si o tom spisovatelka Květoslava Podhradská a romistka Karolína Ryvolová, která je zároveň redaktorkou nakladatelství KHER.
Poznání náboženských dějin je nezbytné pro pochopení jednání většiny našich předků. Alespoň jsou o tom přesvědčeni autoři knihy o zdejších dějinách křesťanství. S úkolem vylíčit je se vyrovnali se ctí, i když se můžeme přít, kolik důležitých oblastí a podrobností museli vynechat, a co naopak přebývá.
Jak vzniká ilustrovaná kniha nebo co je třeba překreslit pro jiné jazykové mutace? Ilustrátorka Madalena Matoso popisuje své vlastní zkušenosti i zákulisí ediční práce v portugalském nakladatelství Planeta Tangerina.
I zdánlivě neškodné drobnosti mohou mít zničující následky. V případě spolupráce s StB to platilo obzvlášť, jak ukazuje román Milana Tesaře.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Trik Mariji Stěpanovové zachycuje tíhu provizorní existence v emigraci: řadí se tak do kontextu dlouhé tradice (mimo jiné ruské) exulantské literatury, v níž autoři ohledávají identitu, jazyk i myšlení ve vztahu k opuštěné zemi i současnému domovu.
In memoriam Julek Neumann (22. 4. 1953–22. 9. 2018), divadelník, překladatel, novinář. Připomínáme ho rozhovorem z roku 2009, kde vypráví o svém zajímavém rodinném původu, o svých barvitých osudech doma i v emigraci, o tom, jak se dostal k překládání, i o svém pohledu na českou divadelní scénu v porovnání se zahraničím. Jeho překladatelské i divadelní počiny by si zasloužily podrobnější zmapování.
Filmový režisér Pavel Juráček se ve vlastním Deníku (dosud vyšly tři části) stylizoval do role zásadového Umělce, ovšem Daňa Horáková, jedna z jeho manželek, zpřítomňuje jeho skutečnou tvář – sebestředného člověka, v němž háraly běsy pramenící z nenaplněné seberealizace a alkoholismu.
