Ingmar Bergman – jeden z nejznámějších světových režisérů a ikona filmu – je ve Švédsku stále nedoceněný a na své znovuobjevení v rodné zemi čeká. Nejen kolem Bergmana, ale také kolem krize současné žurnalistiky ovládané oligarchy se točí rozhovor s česko-švédským novinářem Hynkem Pallasem, autorem dokumentárního filmu Trespassing Bergman.
IB
Ingmar Bergman
Ingmar Bergman, proslulý švédský filmový a divadelní režisér, scenárista a spisovatel, legenda a jeden z nejvýznamnějších tvůrců světové kinematografie, zemřel 30. července 2007 ve věku 89 let ve svém domě na ostrově Fårö.
Když jeden z posledních žijících filmových klasiků Ingmar Bergman (88) dokončil své mistrovské dílo Fanny a Alexandr (1982), prohlásil, že už se za filmovou kameru nikdy nepostaví. Svému slibu dostál, žádný „film“ už nenatočil. Do uměleckého důchodu ale neodešel, zůstal věrný především psaní.,
Omluvte mou nezdvořilost, ale trpím závratěmi a únavou ze svých léků: TANTOXINU, VERONALU, DYPTERONALU, BROMU, FASALODYLU, AFGANISTÁNU, INZULINU, KAPASIDOLONU. Promiňte, že se ptám, ale co to čtete?,
Z Johana se na stará kolena stal multimilionář. Ty miliony mu odkázala stařičká dánská teta, která kdysi bývala světoznámou operní pěvkyní. Jelikož tak nadosmrti dosáhl finanční nezávislosti, ukončil svoje závazky na univerzitě a koupil dům, který dřív patřil jeho prarodičům...,
Na náš knižní trh upadly další dva drobky ze švédského literárního stolu. Překladatel Zbyněk Černík tentokrát českému čtenáři zprostředkoval texty Bergmanových televizních povídek Co chvilku křičí na jevišti světa (1994) a Sarabanda (2003). Oba přímo klasické, a přitom každý tak jiný.
Doslov knižního vydání Bergmanových filmových povídek "Co chvilku křičí na jevišti světa" a "Sarabanda".
Nevěru, „partituru pro obrazové médium“, jež v knižní podobě vyšla ve Stockholmu v roce 2000, věnuje autor „Leně a Liv“. Již hodnou řádku let vysloužilý režisér, avšak i nadále neobyčejně vitální literární mág Ingmar Bergman tak vzdává hold svým dvěma kolegyním, herečce Leně Endreové a režisérce Liv Ullmannové, které téhož roku v Cannes poprvé uvedly svou filmovou interpretaci jeho na míru ušité kompozice.
Švédský režisér Ingmar Bergman je též autorem dvou autobiografií: zatímco Laterna magica (1987, č.1991) byla věnována zejména jeho dětství a soukromému životu, Obrázky (Bilder, 1990)věnoval autor především přímo svým filmům.
