Setkat se v české literatuře s dobrou knihou z amerického prostředí, navíc s přesahem do více žánrů, je událost. Těžký prachy od Jana Nováka přitom splňují všechna zmíněná kritéria. Poznat zblízka svět, v němž se točí miliony dolarů, nebylo nikdy jednodušší.
JN
Jan Novák
Milan Kundera, který by rád zmizel za svým dílem, se dočkal téměř devítisetstránkového životopisu, který ho ukazuje jako všestranně odpudivého člověka. Jan Novák, autor tohoto životopisu, pátrá ve všech patrech Kunderova života včetně suterénu. Urputnost a všetečnost, s jakou se snaží Kunderu dehonestovat, je ve výsledku kontraproduktivní.
Pokračující komiksová spolupráce spisovatele Jana Nováka a kreslíře Jaromíra 99 přinesla další životopisný komiks slavné české sportovní osobnosti. Čtivý, solidní a profesionálně zvládnutý.
Po výtečném zpracování osudů Emila Zátopka se autorská dvojice zaměřila na další výrazný příběh padesátých let – diverzní akce bratří Mašínů a jejich útěk přes východní Německo. První polovina komiksu však trochu drhne.
Spolupráce renomovaného spisovatele a scenáristy Jana Nováka a kreslíře Jaromíra 99 posunula komiksové médium v očích české veřejnosti opět o něco dál. A to i přesto, že je to poměrně konvenčně pojatá biografie.
Kniha funguje především v momentech, kde nabízí průhled do každodennosti muže, který byl za každého režimu v opozici. Je to ukázka, že „po svém“ se dá žít v každé době, ale za nemalou cenu; v tomto smyslu svazek plně odpovídá názvu. Druhou stranou mince jsou Bokovy přehnaně jednoznačné názory: snadno je připraven zatratit všechny, kteří neodpovídají jeho představě o čistotě a bezúhonnosti. I takovým nepříjemným hlasům „nepoddajných“ by však společnost měla být schopna naslouchat.
Konečně pořádný začátek? Nebo jde spíš o příznak začínajícího končení? Takové otázky naskakují nad třetí knihou, již vydal Jan Novák (1953) v loňském roce. A to proto, že Hic a kosa v Chicagu vypadá, jako kdyby autor chtěl konečně v českém prostoru skutečně začít, silněji se ukotvit, a to hlavně v srdcích a hlavách čtenářů, ale zároveň už přináší i texty, které znějí jako první splátka na knihu pamětí.
Novela Aljaška je docela milou ukázkou toho, s čím se potýká spisovatel, který umí skvěle psát, ale momentálně (a možná i dlouhodobě) nemá o čem. Novákova nejnovější kniha se jako vždy dobře čte, ale po jejím dočtení zůstává rozporuplný dojem.
Zkusí-li někdo hledat něco specifického na literatuře nového tisíciletí, zřejmě si povšimne, že se v próze mnohem častěji než v předchozím desetiletí reflektuje téma společenské paměti a jejích traumat a objevují se nové interpretace novodobé historie české společnosti.
První ročník Ceny Josefa Škvoreckého zná svého vítěze. Je jím román Děda Jana Nováka, který v loňském školním roce vydalo nakladatelství Bookman.
„Zřejmě žádný příběh z moderních českých dějin nevyvolává tolik protikladných soudů jako ‚případ‘ bratrů Mašínových. Jaké stanovisko zaujmout k tomu, co se tehdy stalo? A jsme vůbec s to pochopit, co všechno aktéři tohoto příběhu prožívali?“ ptá se text na záložce posledního románu emigranta Jana Nováka, jenž se rozhodl románovou formou zpracovat osudy bratrů Cyrila a Josefa.
