Žánrově těžko zařaditelná kniha, která začala vznikat už v osmdesátých letech minulého století, líčí život moderního západního člověka, vykořeněného a trpícího existenciální úzkostí, s tak pronikavým vhledem, že se vám zadře pod kůži.
CM
Cormac McCarthy
Román z roku 1968 ve své době, kdy vrcholilo nadšení květinového hnutí, trochu zapadl. Dvě vinou zatížené postavy na bezcílné pouti mluví málo nebo vůbec a vypravěč je sleduje nestranným pohledem. Úsporný styl má své opodstatnění: dějí se tu většinou dost ošklivé věci.
Když nakladatelství Argo vydalo v 90. letech Cormacu McCarthymu první dva díly Hraniční trilogie, bylo jméno autora v českém literárním prostředí známé relativně úzkému kruhu čtenářů.
Sedmasedmdesátiletý Cormac McCarthy je živoucí legendou. Kultovním autorem a zároveň podivínem, který téměř nekomunikuje, žije v ústraní a píše své knihy. Jedna je lepší než druhá, i když o optimistickou četbu nejde.
Spisovateli Cormaku McCarthymu vyšlo v Česku už několik knih. Dítě Boží se však trochu vymyká ze zavedeného pořádku, protože pochází z raného tvůrčího období. Dosud mu totiž díla vycházela v chronologickém pořádku podle data vzniku.
Dnes patří už i u nás každá další kniha Cormaca McCarthyho k bestsellerům. Velkou pozornost vzbudil zejména jeho román Cesta, za který autor v roce 2007 získal Pulitzerovu cenu. Nakladatelství Argo tentokrát sáhlo k jeho ranějším dílům a českým čtenářům se dostává do rukou Dítě Boží z roku 1973.
Život je cesta, je zapsáno v naší kulturní obrazivosti. Odráží proud života, v němž člověk vždy opouští to staré a skrze nové krajiny či lidi se nakonec setkává sám se sebou.
Cormac McCarthy je mnohými kritiky považován za jednoho z nejvýznamnějších amerických prozaiků dneška. Ovšem za svou více než pětačtyřicetiletou spisovatelskou kariéru vydal pouhých deset románů, přičemž prorazil až na počátku 90. let prvním dílem tzv. Hraničářské trilogie, románem Všichni krásní koně. Tedy paradoxně až sedm let poté, co vydal Krvavý poledník, jenž je dnes považován za zásadní dílo moderní americké literatury.
Syžet Cesty staví na jednoduchém základě. Otec a syn putují zdevastovanou krajinou, a aby unikli přicházející zimě, snaží se dobrat k moři.
Někteří spisovatelé se ocenění dočkají až na stará kolena. To je i případ Cormaca McCarthyho, který se nejvýznamnější americké literární ceny Pulitzer Prize dočkal až loni, ve čtyřiasedmdesáti letech, a to za román Cesta, který v citlivém překladu Jiřího Hrubého promptně vydalo nakladatelství Argo.
Jméno amerického prozaika Cormaca McCarthyho sice není v České republice tolik známé, ovšem v USA jde už od roku 1992, kdy McCarthy vydal román Všichni krásní koně, o literární hvězdu největší velikosti. V tomto románu se konečně spojily dva faktory, jež každého autora vystřelí na Olymp: komerční úspěch i přízeň kritiky.
Poslal sem jednoho kluka do plynový komory v Huntsvillu. Jednoho jedinýho. Sám sem ho zatknul a sám proti němu svědčil. Asi dvakrát nebo třikrát sem se tam na něj zajel podívat. Třikrát. Naposled v den popravy. Nemusel sem tam jezdit, ale jel sem...
Cormac McCarthy je podle mnohých jedním z nejlepších amerických prozaiků současnosti. Jeho knihy jsou přitom docela staromódní, spoléhají se totiž na příběh, nikoli na literární experiment.
Cormac McCarthy nepochybně představuje výjimečný zjev současné anglicky psané literatury. Nakladatelství Argo patří zásluha na tom, že ani u nás není v současné době autorem neznámým. Po prvním díle volné Hraniční trilogie, knize Všichni krásní koně, teď následuje díl druhý, Hranice.
