Norská spisovatelka a scenáristka Maja Lunde (nar. 1975 v Oslu) je absolventka Univerzity v Oslu, kde vystudovala obor média a komunikace. Debutovala roku 2012 knihou pro děti Over grensen (Přes hranice), v níž zpracovala téma útěku dvou ukrývajících se židovských a dvou norských dětí, které v roce 1942 společně prchají do Švédska. Na literární scéně však prorazila až v roce 2015 prvním dílem plánované ekologicky laděné tetralogie pro dospělé Historie včel (Bienes historie, česky Omega – Dobrovský, 2017), který v Norsku získal prestižní Cenu norských knihkupců a záhy svou autorku proslavil i za hranicemi. Prozatím se práva na jeho vydání prodala do 36 zemí a například v Německu se v roce 2017 tento román s 350 000 prodanými exempláři stal nejprodávanější knihou roku bez ohledu na žánr a poté se ještě tři roky držel v žebříčku bestsellerů sestavovaném deníkem Der Spiegel. Roku 2017 uveřejnila Maja Lunde volné pokračování s názvem Modrá (Blå, česky Omega – Dobrovský, 2018), které bylo zatím přeloženo do 20 jazyků, a v roce 2019 třetí díl Przewalskis hest (pod názvem Kůň Převalského vyjde opět v nakladatelství Dobrovský v roce 2021).

Celosvětově má Maja Lunde na kontě již 2,5 milionu prodaných výtisků svých knih. Značný úspěch jejích románů, nazývaných někdy též klimatické dystopie či cli-fi (ačkoli tomuto označení se autorka brání s tím, že prostě píše romány), spočívá v univerzálnosti hlavního tématu: životní prostředí, jeho ničení a obnova je něco, co se nějakým způsobem dotýká nás všech. Maja Lunde se o klimatické změny dlouhodobě zajímá a svůj zájem o využívání (či spíše zneužívání) přírodních zdrojů, o důsledky globálního oteplování, problematiku uprchlíků i o další palčivá témata současnosti dokáže čtenářům zprostředkovat srozumitelným způsobem. Vychází přitom z reálných situací: základem Historie včel je dodnes nevysvětlený jev zvaný syndrom zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder), román Modrá vychází ze sporu, který se v 70. letech 20. století rozhořel v Norsku kolem využívání vodních zdrojů (konkrétně řeky Gaula) k výrobě elektrické energie, a základ Koně Převalského tvoří záchrana tohoto živočišného druhu, kterou díky aktivitám pražské ZOO není třeba českému čtenáři asi příliš vysvětlovat.

Reálný základ příběhů umožňuje Maje Lunde vylíčit i blízkou budoucnost tak, že působí naprosto věrohodně – snadno si dokážeme představit, že situace popisované v jejích románech mohou nastat. Autorka přitom nenabízí řešení problému, spíše nastiňuje určité možnosti a ponouká čtenáře jak k zamyšlení nad tím, co by sami mohli změnit, tak je i přímo vybízí k činům, protože slovy jedné její postavy „kdyby si každý člověk na Zemi zvolil [k záchraně] jeden druh, vypadalo by to tady úplně jinak“, jinými slovy tedy říká, že i to málo, co může udělat jednotlivec, se v celku projeví. Navzdory pochmurnému tématu také každá kniha obsahuje jiskřičku naděje, že ještě není úplně pozdě, že lidstvo stále má šanci alespoň některé škody napravit. K výše uvedenému autorka navíc přidává další zcela univerzální témata, která se jejími knihami vinou jako červená nit, a to vztahy mezi rodiči a dětmi, zkoumání lidské soudržnosti v extrémních situacích, otázku odpovědnosti vůči sobě i druhým a v neposlední řadě i složitou otázku svobody. A právě směs globálních a intimních problémů vytváří natolik atraktivní koktejl, že se autorce daří oslovovat čtenáře napříč světem. O jejím úspěchu svědčí i to, že se americká produkční společnost Anonymous Content rozhodla natočit Historii včel jako seriál.

Maja Lunde je ovšem nejen autorkou knih pro dospělé, píše také pro děti. Roku 2019 vydalo nakladatelství Host v češtině její celosvětově úspěšnou knihu Sněhová sestřička (Snøsøsteren), kterou ilustrovala již rovněž světoznámá ilustrátorka norsko-gambijského původu Lisa Aisato (nar. 1981). Tento vánoční příběh, citlivě zpracovávající téma smrti blízkého člověka z pohledu dítěte, byl přeložen již do 27 jazyků a v Hollywoodu se podle něj chystá i film, k němuž scénář píše sama autorka. V roce 2020 následovalo pokračování tohoto příběhu s názvem Solvokteren (Strážkyně slunce) a Maja Lunde plánuje ještě další dva díly. Čeští dětští čtenáři se také mohou seznámit s příběhem Nejúžasnější věc (Det aller beste, česky Omega – Dobrovský, 2018).

V roce 2020 obdržela Maja Lunde mezinárodní Cenu Bjørnstjerne Bjørnsona, kterou za mimořádné počiny podporující jiné literární a kulturní způsoby vyjadřování uděluje Norská akademie pro kulturu a svobodu vyjadřování, a také norskou Cenu Peera Gynta, kterou již od roku 1971 mohou získat významné norské osobnosti, jež významným způsobem přispěly k rozvoji norské společnosti a pomohly Norsko proslavit na mezinárodním poli.