Volební preference, životní úroveň, proočkovanost, ale i zájem o četbu napříč generacemi – dnes už je jen málo informací, které by se nedaly vyjádřit statisticky. „Kvalitní statistické údaje pro nás znamenají totéž, co pro hvězdáře dalekohled, pro bakteriologa mikroskop, nebo pro radiologa rentgen,“ píše slavný britský ekonom Tim Harford ve své nejnovější knize Jak číst čísla. Vysvětluje jak, proč a z čeho se statistiky tvoří, aby společně se čtenáři našel balanc mezi absolutní nedůvěrou v jakékoli grafy a slepým hltáním každé statistiky, která se v médiích objeví.

Kromě lásky ke statistice je pro Tima Harforda příznačná jeho neutuchající touha nadchnout pro další zkoumání grafů kohokoli – od zarytých odmítačů přes ignoranty až po statistické nadšence. Apeluje na nepostradatelnost statistického měření pro některé průlomové výsledky, zároveň ale varuje před řadou nástrah, které statistiky mohou při jejich nepozorném čtení obsahovat. Této osvětě se Harford věnuje už od roku 2007, kdy na stanici BBC začal moderovat rozhlasový pořad More or Less (Víceméně), v němž dodnes odkrývá tajemství těch nejaktuálnějších statistik. Čestný člen Královské statistické společnosti, držitel mnoha ocenění a od roku 2019 rovněž nositel Řádu britského impéria nyní nabízí pomocnou roku při hledání cesty z labyrintu čísel, v němž se může skrývat dechberoucí pravda, ale i nebezpečná lež.

„Chci vám pomoct pochopit logiku, která se skrývá za statistickými pravdami, a uniknout ze sevření logických omylů, pocitů a kognitivních zkreslení, které dávají vzniknout lžím,“ avizuje autor na závěr předmluvy a pouští se do deseti klíčových pravidel „pro orientaci ve statistikách“. Každé pravidlo je shrnuto do jedné kapitoly a obsahuje příklady statistik, jejichž výsledky se při bližším pohledu ukazují na míle vzdálené od skutečnosti. Autor data nejprve prezentuje tak, jak je čtenáři měli možnost interpretovat z médií a poté začíná klást doplňující otázky. Ukazuje, že k jejich zodpovězení není nutné přistupovat s bohatým fondem teoretických znalostí – autorovým cílem je naopak rozvíjet potenciál zdravého rozumu a motivovat širokou veřejnost k investigativnímu zájmu o obor, který jí byl možná doposud cizí. Při tom všem ale kniha není jen plejádou příkladů, „jak se to dělat nemá“. Obsahuje rovněž milníky z ekonomické a statistické historie, které způsobily zásadní obrat v chápání některých zažitých pravd.

Kdo nám při interpretaci statistik nasazuje růžové brýle? Proč je někdy důležitější osobní zkušenost než tisíce cizích? Jaká čísla se vyplatí nosit v hlavě? A proč se není třeba obávat fenoménu velkých dat? Harford ukazuje typické chyby při čtení statistik a připojuje k nim důsledky v podobě šokujících dezinformací, jako jsou např. rakovinotvorné účinky kávy, prospěšnost kouření nebo neexistence globálního oteplování. Kniha nás učí nejen „jak číst čísla“, ale může se stát zároveň efektivním návodem na tvorbu a jasnou prezentaci vlastních závěrů, byť nemusejí mít nutně podobu grafu.

Ačkoli je kniha plná čísel, procent, srovnání a výpočtů, díky autorově novinářské zkušenosti neztrácejí jednotlivé informační úseky své logické souvislosti. Co ale přehlednost textu trochu narušuje, jsou některé formulace překladatele, jež pravděpodobně vznikly kopírováním větných struktur anglického originálu. Např: „Jednoduchost vytváření působivých grafik předčí jen jednoduchost jejich sdílení.“ (str. 171), „I když řada začínajících podnikatelů nahlíží přehnaně optimisticky na svoje šance na výběr peněz na Kickstarteru […]“ (str. 94), „Na obratně persvazivních grafech není nic špatného, minimálně o nic víc než na obratně persvazivních slovech.“

Po přečtení knihy o statistikách však nelze nedodat, že tyto pasáže jsou „statisticky“ spíše vzácné a celkový dojem z knihy skoro nenarušují…