Po leporelu Kosáku, co to máš v zobáku?, ve kterém ptáci útočí na žížaly, se spisovatel, básník, archivář a dramatik Michal Šanda vydal v potravinovém řetězci o patro výše a vytvořil spolu s ilustrátorem Davidem Dolenským knihu o kočce jménem Tibbles, která si smlsne na malém nelétavém ptáčkovi. Tento týden se za ni dočkali nominace na komiksové ceny Muriel v kategorii Nejlepší komiks pro děti.

Oba autoři využili zajímavou historii tzv. Lyallova střízlíka, pokřovníka ostrovního, který se stal ikonou ochrany přírody. Proslavil se jako druh, na jehož vyhynutí se podílel jeden konkrétní tvor. Tuto historku pravděpodobně rozšířil britský bankéř, zoolog a politik Walter Rothschild, který ptáka popsal skoro současně s ornitologem Walterem Bullerem. V roce 2004 se nicméně novozélandští ornitologové pokusili o rehabilitaci této zvířecí celebrity a zveřejnili časovou osu vyhynutí střízlíka, ze které vyplývá, že Tibblesovi pomohla celá populace divokých koček na ostrově. Alarmující ekologické poselství ale zůstává stejné, kočky patří mezi časté invazivní druhy a představují problém na různých ostrovech. Podle biologa Pyšeka stojí za vyhynutím nejméně čtrnácti druhů zvířat.

Historka o kocourku Tibblesovi má černohumorný potenciál. Se svým majitelem Davidem Lyallem se v roce 1894 přestěhuje z Británie na ostrov Stephens Island na Novém Zélandu, kde společně stráží maják (autoři v knize používají překlad Štěpánův ostrov). Kocour svému pánovi jednou přinese ukázat svůj úlovek, a tím započne objev nového druhu ptáčka. Z Tibblese objevitele se ale zároveň stává také vrah.

Autoři příběh podávají zjednodušeně a přehledně, informace a jména dávkují tak akorát. Zaměřují se na cestu chycených exponátů z ostrova k oběma mužům, Bullerovi i Rothschidovi, jejich možné rivalské pozadí mezi nimi ale přitom nereflektují. Bez odkladů směřují k pointě, srozumitelně (pro dětské čtenáře) popisují Tibblesův klidný život na ostrově, na kterém nemá predátory („Nenaháněl ho tu sousedovic buldok ani po něm drzí výrostci nestříleli z praku.“). Pozastavují se nad tím, že kocour nejí dovážené kočičí dobroty, ale přitom ztloustne. Vrcholem je poslední strana, na které se z kladného hrdiny naráz vyloupne hrdina záporný. Ztloustl totiž proto, že vylovil všechny střízlíky na ostrově, a když dorazí delegace Britského klubu ornitologů, nenajde už žádného.

Tibbles je v podání autorů roztomilý šlachovitý rezavý kocour, malý tygřík s výraznýma, ve většině případů bílýma kulatýma očima. Zdařile s ním ladí Lyallovy rezavé vlasy a vousy. Nikdo nejspíš neví, jak Tibbles ve skutečnosti vypadal, ale uvádí se, že se jednalo o samici, nikoliv kocoura, která ve chvíli, kdy se ocitla na ostrově, mohla být dokonce březí. To je docela velký autorský zásah! Kocour se ale více hodí k staromládeneckému pojetí amatérského ornitologa 19. století, muž a kocour navíc působí jako sehraná dvojice přátel. Hrdinové komiksu jsou totiž samí muži. Kromě želvy Agáty, na které sedí baron Rothschild a již láká k pohybu listem salátu. Autoři tak vtipně parafrázují jednu z dochovaných fotografií.

Edukační komiks je krátký, ale úderný, s jasnou ekologickou pointou. Matné barvy, dobové oblečení, nakreslené pomůcky přírodovědce i ukázka z litografie navíc zdařile vykreslují atmosféru nových objevů 19. století. Zvířecí (ne)hrdina je u komiksu pro děti sázka na jistotu.