Autorka monumentálních Knih Jakubových nebo Bookerovou cenou ověnčených Běgunů okouzlila v nobelovském projevu všechny svým pojmem „citlivého vypravěče“. Knihy se podle Olgy Tokarczukové stávají seismografem, který dokáže předpovědět budoucí zemětřesení. Vycítí měnící se náladu ve společnosti ještě dříve, než si to dokáže sama uvědomit a pojmenuje její základní problémy. To je v post-postmoderní době obnovení důvěry ve smysl (vysoké) literatury. Právě důraz na citlivost je zajímavý v kontextu letošních literárních Paszportů, které zcela ovládly ženy. Mezi nominovanými byly tři spisovatelky: dramatička a prozaička Weronika Murek (*1989), básnířka Urszula Zajączkowska (*1978) a prozaička a letošní laureátka Dominika Słowik (*1988). Pro české čtenáře, kteří se prozatím s její tvorbou mohli seznámit jen v krátkých ukázkách, by mohlo být zajímavé, že v roce 2016 byla také rezidentkou programu Praha město literatury, a její oceněný román tak velmi pravděpodobně vznikal také v české metropoli.

Dominika Słowik se ve svých dvou románech Atlas: Doppelganger (2015) a Zimowla (Zimování, 2019) vrací do nedávné historie, především devadesátých let. Olga Drenda knihu, která si získala srdce porotců, překřtila na „Twin Peaks nedaleko Wadowic“. Słowik dokáže umně propojovat skutečnost s nadpřirozenými prvky, aby nechala „citlivou vypravěčku“ objevovat svět kolem nás. Silné ženské hrdinky a trochu ztracení hrdinové – tak je představena malá polská vesnička u slovenských hranic v Paszportem ověnčeném Zimování. Ačkoli reálie jsou více než současné, sestupujeme také do světa tradic, především skrze postavu babičky, soudružky Sarecké. Opravdu je to tak – doba komunismu se už stává zdrojem legend a nostalgie, stejně jako divoký kapitalismus. Češi i Poláci prožívali osmdesátá a devadesátá léta podobně – o důvod víc, proč doufat, že se Zimování dostane i k českému čtenáři.

Laureáti Paszportů Polityki 2019:
Tvůrce kultury: Olga Tokarczuk
Literatura: Dominika Słowik
Film: Bartosz Bielenia (*1992) za hlavní roli ve filmu Boží tělo (Boże Ciało). Snímek nominovaný na Oscary půjde po festivalové premiéře na Febiofestu i do české distribuce.
Divadlo: Weronika Szczawińska (*1981) za společensky angažované „divadelní eseje“
Vizuální umění: Weronika Gęsicka (*1984) za fotografické koláže, které pracují s napětím mezi idylou a hororem – v roce 2017 proběhla v Praze její autorská výstava Stopy.
Digitální kultura: Dawid Ciślak (*1987) za videohru We. The Revolution. V kulisách revoluční Paříže 18. století musí hráč rozhodovat o lidských osudech a zjišťuje, s jakými dilematy se revolucionáři setkávali.
Vážná hudba: Jakub Józef Orliński (*1990) za pozoruhodné album árií z barokních oper Facce d’amore – už druhou výraznou desku osmadvacetiletého kontratenoristy.
Populární hudba: Błażej Król (*1984) za hudební i textařský talent, který mohli ocenit i letošní návštěvníci festivalu Kino na hranici.