Na bulharsko-českých vlnách
Začátkem července se v rámci festivalu Na vlnách MKP představili tři bulharští a čeští básníci. Během Bulharsko-českého večera vystoupili Bulhaři Bojko Labkovski a Lidia Galabova a za Čechy promluvil Jan Sojka. Autoři hovořili o své tvorbě i o literatuře obecně. Básník Labkovski například zmínil, že nebezpečným konkurentem literatury se stává vizualita a po autorech se často požaduje především zábava.
Letní čítárna s Oskarem na lodi Avoid Floating Gallery patřila 3. 7. 2018 bulharské a české poezii. V rámci festivalu Na vlnách MKP se zde konal Bulharsko-český večer, během něhož uvedl moderátor Josef Straka tři autory. Nejdříve se představil renomovaný, mnoha literárními cenami ověnčený básník, publicista a esejista Bojko Lambovski, předseda tamějšího PEN klubu.
Bulharská literatura se dle jeho názoru potýká s týmiž problémy jako všechny ostatní literatury. Nebezpečným konkurentem se jí stal fenomén mnoha tváří, který lze snad obsáhnout termínem „vizualita“. Po autorovi se bohužel často chce, aby především bavil. Básník by si však měl uchránit něco ze své morální aureoly. Z výrazných současných spisovatelů jmenoval Lambovski autory známé i z českých překladů – Aleka Popova, Georgiho Gospodinova, Teodoru Dimovovou… Působivé verše zazněly jak v jeho autorském přednesu, tak i v českém překladu Marcela Černého.
Bulharské básnířky zastupovala Lidia Galabova, žijící od roku 2000 v Praze. S jejími verši se mohli čtenáři seznámit už na literárním večeru Andělé města, který pořádal roku 2009 Bulharský kulturní institut ve spolupráci se Slovanskou knihovnou. Autorka od té doby ušla kus cesty, jak sama uvedla, odvážila se postupně vstoupit na českou literární scénu, která je pro ni v mnoha směrech velmi obohacující. Básně z připravované sbírky Andělé zlatého města, kde je už z názvu patrné, že básnířka zůstává Praze věrná, vyslechli posluchači rovněž v originále i v brilantním přetlumočení Marcela Černého.
Český protipól večera představoval básník a prozaik Jan Sojka, jeden z hostí loňského literárního festivalu v Burgasu. O festivalech v Bulharsku, těšících se velkému zájmu jak ze strany autorů, tak i literární veřejnosti, se hovořilo podrobněji. Překvapí nejen jejich četnost, ale i flexibilita. Některé z nich se těší už dlouholeté tradici, jiné vznikají, další postupně zanikají…
Na závěr představil Vratislav Kadlec bulharské číslo časopisu Plav. Příhodný hudební doprovod literárního večera zajistila kapela Bosilek, hrající tradiční bulharskou hudbu.
