Direktivní název knihy Oskare, plav!, nad kterým na obálce stojí tučňák a dívá se do vody, je výmluvný. Hlavní postava, tučňák Oskar, nechce do vody, raději by létal, je přece pták. Přemluvit ho se kromě ostatních tučňáků snaží i další obyvatelé Antarktidy, tuleni a velryba, leč marně. Ledovou vodu vezme tvrdohlavý zvířecí hrdina na milost až poté, co se s ním utrhne kra a nezbude mu než zpátky na břeh doplavat. Vodní království si Oskara svou krásou podmaní a on nazná, že létat se dá i v podmořských hlubinách.

Jednoduchý příběh s poetickou pointou, přirovnávající plavání k létání, si vystačí s minimem textu. Ten zabírá pouze dva až šest řádků na dvoustranu, přitom zaujme. Styl psaní je soudobý, s prvky slangu v řeči tuleňů, proložený rýmy. O textovou stránku se postaral Lukáš Csicsely, učitel na střední škole, který se rád podílí na scénářích nejen k ilustrovaným knihám. V knižním studiu POP-PAP, jež od letošního roku usiluje o vydávání výtvarných „papírových dobrodružství“ a ze kterého vzešla kniha Oskare, plav!, je podepsán také pod texty knih Nejprv práce, potom zábava a Pan Bartoš, listonoš.

POP-PAP je především tým výtvarníků milujících papír. Ten využívají k vyprávění příběhů hravou interaktivní formou, jakou je např. pop-up, papercut a další. Všechny knihy, vycházející v omezeném nákladu 400 kusů, jsou vytvořeny osobitým rukopisem současných autorů. Pomocí výřezů či pohyblivých ilustrací dodávají příběhu další rozměr a vybízejí čtenáře zapojit i jiné smysly než jen zrak. Také v publikaci Oskare, plav! je kladen důraz především na výtvarnou stránku. Pomocí digitálně zpracovaných prostorových ilustrací přibližuje modrobílou krásu čtvrtého největšího kontinentu grafička Martina Kurková Nožičková, autorka námětu a ilustrací, která se v POP-PAPu podílí i na propagaci.

Fenomén dětských pop-up knih si někteří spojí především s leporely u nás pozapomenutého výtvarníka Vojtěcha Kubašty, jenž je ve světě považován za průkopníka prostorových knih. Spolupracoval i s Waltem Disneym a zavedl technické principy, které v knize Oskare, plav! využívá také Martina Kurková Nožičková. Ta však ukazuje i jiná kouzla třetího rozměru: pomocí umně poskládaného papíru a správně vedených výřezů na jedné z dvoustran tučňák roztomile otevírá zobák, nechybí oblíbená otevírací okénka anebo otočné kolečko. Bohužel na posledně zmíněném prvku kniha pokulhává. Nejenže se papírové kolečko otáčí ztěžka anebo prakticky vůbec, což je možná záležitost měnící se kus od kusu, ale hříbečková sponka zanechává důlky v papíru a kazí celkový dojem z celostránkových ilustrací na kvalitním papíru.

Pomocí palety modré, bílé a šedé se podařilo vytvořit dojem ledového klidu panujícího v Antarktidě. Ilustrace seznamují čtenáře s jejími obyvateli – s tučňáky i s tuleni – a nečekaně bohatým podmořským světem, vyvedeným v temné modré. Vedle příběhu tučňáka Oskara, který se naučil plavat, nabízí publikace možnost vyprávět další antarktické příběhy pomocí souboru osmnácti ilustrovaných karet, které lze rozložit v jakémkoliv pořadí. Jedná se o tzv. myrioramata, která byla populární u dětí v 19. století.

Po této krásné knize sáhnou zejména rodiče milující design a nesériové originální výrobky, které utvářejí dětské umělecké cítění. Oskare, plav! podporuje kreativitu a táhne děti od pohyblivých příběhů scénického umění k papírovým knihám. Zpracováním vybízí k hraní, avšak nefunkční výtvarný prvek může celou myšlenku zhatit a obrátit naruby – přetavit radostné hraní ve smutek a vztek.