Irský romanopisec a povídkář James Joyce (1882–1941) je jednou z titánských postav moderní anglofonní literatury. Do všeobecného povědomí vstoupil jako autor náročných románů, které jsou protkané takovým množstvím odkazů a citací, že komentáře a vysvětlivky doplňující některá vydání jsou málem tak dlouhé jako dílo samo. Čtenářům, kterým se dosud nepodařilo probojovat se Joyceovými vrcholnými literárními počiny, jako je například Odysseus či Plačky nad Finneganem, možná k irskému velikánovi pomůže najít cestu útlá knížka O kočkách a Kodani (The Cats of Copenhagen). V ní se, stejně jako v Joyceových románech, projevuje autorova hravost a osobitý smysl pro humor, ale k tomu, aby si ji čtenář plně vychutnal, není třeba mít po ruce antické klasiky ani kompletního Shakespeara a jazykově je přístupná i dětem. Po Eliotově Praktické příručce o kočkách je toto málo známé dílo významného modernistického spisovatele s kočičím námětem v českém překladu další svazek edice NOS, vydávané nakladatelstvím Albatros.

Joyce napsal kratičký příběh O kočkách a Kodani pro svého jediného vnuka Stephena a poslal mu ho poštou z cesty do Dánska, na niž se vydal v roce 1936. Knižně však toto pozoruhodné vyprávění poprvé vyšlo až v roce 2012, poté co byl dopis Stephenovi objeven v archivu curyšské Nadace Jamese Joyce mezi písemnostmi, které nadaci věnoval potomek spisovatelova syna George. Objevení a následné vydání příběhu malým irským nakladatelstvím Ithys Press vzbudilo velký zájem po celém světě a vyprovokovalo spor o autorská práva, neboť curyšská nadace k vydání knihy nedala souhlas a cítila se jednáním nakladatelství podvedena. Veškerá vydaná Joyceova díla jsou od 1. ledna 2012 veřejně přístupná, avšak nevydaná tvorba je v tomto ohledu problematická. Než byly objeveny „kodaňské kočky“, byl za Joyceův jediný výtvor určený dětem považován příběh Kočka a čert (The Cat and the Devil). Ten je v češtině rovněž dostupný ‒ v překladu Ivany Pecháčkové a s ilustracemi Tomáše Kotrby ho roku 2011 vydalo nakladatelství Meander.

Joyceův druhý kočičí příběh začíná velkým zklamáním: v Kodani žádné kočky nejsou! Pouze mnoho kol, ryb a lenivých strážníků, kteří celé dny proleží v posteli, pijí podmáslí a kouří doutníky. Joyce následně rozvíjí úvahy o tom, jak přínosná by přítomnost koček v dánském hlavním městě mohla být a že by bylo záhodno tam při příštím výletě nějakou propašovat (jedna z ilustrací tento plán uvádí ve skutečnost a zpodobňuje Joyce s cestovní brašnou, z níž vykukuje kočičí ocas). Zatímco požitkářští strážníci se jen povalují a delegují práci, kočky by se mnohem lépe postaraly o blaho občanů a poradily by jim, co si počít v různých situacích, navíc by dánskému království přinesly i významnou finanční úsporu. V závěru knihy se Joyce ptá svého vnuka, co o této zamýšlené kočičí revoluci soudí.

Hravý anarchistický příběh doprovázejí ilustrace současného amerického výtvarníka Caseyho Sorrowa, které se objevily i v prvním anglickém vydání. Sorrow ilustroval také dosud poslední posmrtně vydané Joyceovo dílo, sbírku povídek Finn’s Hotel (Finnův hotel). Do češtiny Joyecovu kočičí hříčku přeložil Petr Eliáš.