Podle klasických bedekrů poznávají Prahu už jen turisté. Kdo chce hlavní město prozkoumat z jiného úhlu, může sáhnout po alternativních průvodcích. Třeba se vydat po horkých stopách queer historie s průvodcem Teplá Praha. Nebo vyhledat a znovuobjevit místa, která byla kdysi svědky akčních projektů poválečného českého umění. Historička umění a kurátorka Pavlína Morganová je zdokumentovala v knize Procházka akční Prahou: akce, performance, happeningy 1949–1989.

Morganová lokalizuje více než sto padesát akčních projektů, které proběhly na území Prahy v letech 1949 (vůbec první akce Vladimíra Boudníka) až 1989. Postupuje po městských čtvrtích od turisticky rušných míst, jako jsou Hradčany, přes Nové Město až po periferní Jinonice. Obdivuhodná a průkopnická je téměř detektivní práce, která spočívala v dohledání prostorů konání akcí, a většinou dokonce přesných adres. Stanutím na těchto místech autorka rozšiřuje zážitek z prohlížení fotografií a možností „znovuzažít“ akci zpřesňuje její obraz. Zároveň odkrývá další nános významů, jež se skrývají v městském prostředí. Například dnes davy turistů napěchovaný Karlův most byl v roce 1980 dějištěm výjimečné akce Tomáše Petřivého, který seděl u jedné ze soch s cedulkou „Zkuste mě mít rádi“.

Ovšem „stanutí na místě, kde se akce před desítkami let konala“, není v doslovném smyslu mnohdy reálné. Akce se často konaly v soukromí, zejména v 70. letech. Například na půdě v Templové ulici, která byla na přelomu 70. a 80. let jedním z center pražské alternativní kultury a po návratu z vězení provizorním domovem performera Milana Kozelky. Původní místa kromě toho už mají jiný charakter, jako veřejné záchodky u Mánesova mostu, v době normalizace místo setkávání homosexuálů, nyní prostor, který slouží jako zázemí venkovní kavárny Café Mánes. Autorka tak nenásilně poukazuje na proměnu veřejného prostoru.

Morganová představuje místa, která byla pro někoho důležitá, často spjatá s každodenností aktérů, jejich bydlištěm, cestou do práce apod. Příkladem jsou akce před domem na Novém Světě č. 19 na Hradčanech, kde bydlel Milan Knížák, člen skupiny Aktuální umění.

Po průvodci s radostí sáhnou nadšenci pro umění, které už omrzela barokní nebo gotická Praha. Ale i ti, kdo rádi odlupují vrstvy města a hledají nové perspektivy náhledu na něj. Autorka skrze poválečné české akční umění přibližuje jednu epochu našich dějin. A jako průvodkyně je povolaná, neboť je erudovaná specialistka na české akční umění 70. let. Příručkou Procházka akční Prahou v praktických rozměrech do tašky rozšiřuje svou teoreticky laděnou knihu Akční umění. V ní je obsaženo potřebné pozadí, na které se v recenzované knize z prostorových důvodů nedostalo. Kniha láká vyrazit po zmizelých stopách akčních umělců a objevit uměleckého ducha socialistické Prahy.