O Lásce a Nizozemí, 14. a 15. ledna 2015, Divadlo Archa, Na Poříčí 1047/26, Praha 1

Divadlo Archa ve spolupráci s Nizozemským literárním fondem NLF a Nizozemskou ambasádou v Praze představuje současnou nizozemsky psanou literaturu.

Středa 14. ledna, 18.00
Book Burning, Pieter De Buysser a Hans Op De Beeck 

20.00
EKG De Luxe – O Lásce a Nizozemí
Účinkující spisovatelé: Pieter De Buysser, Esther Gerritsen, Auke Hulst, Markéta Pilátová
Hraje: Sonja van Hamel Band
Uvádějí: Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský

Čtvrtek 15. ledna, 16.00–17.30
Překladatelské štěstí
Přední nizozemský bohemista a překladatel Kees Mercks vypráví (česky) o překládání J. A. Komenského, Boženy Němcové, Bohumila Hrabala a Jiřího Weila. Vstup zdarma.

20.00
EKG De Luxe – O Lásce a Nizozemí
Účinkující spisovatelé: Peter Buwalda, Annelies Verbeke, Barbara Stok, Jáchym Topol
Hraje: Sonja van Hamel Band
Uvádějí: Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský

Oba večery budou přenášeny na primyprenos.cz

Do Prahy přijedou také tři dětští autoři a představí vybraným pražským školákům české překlady svých – ne nutně jen dětským čtenářům určených – knih:

Guus Kuijer, laureát Ceny Astrid Lindgrenové, přiblíží svou Všehoknihu (přel. Magda de Bruin Hüblová, ilustrace Nanako Ishida, výroční cena Albatrosu za překlad, nominace na Zlatou stuhu v kategorii překlad a ilustrace), Benny Lindelauf povede dílnu tvůrčího psaní pro děti (Opak starostí, přel. Jana Pellarová) a Francine Oomen bude besedovat s dětmi o dalším dílu ze seriálu knížek o Leně Notýskové (Tajemství Leny Notýskové, přel. Jana Broekman Minářová, ilustrace Francine Oomen).

Čerstvě vydané překlady svých děl představí Peter Buwalda (Bonita Avenue, přel. Jana Pellarová), Esther Gerritsen (Žízeň, přel. Adéla Elbel) a Barbara Stok (komiks Vincent, přel. Veronika ter Harmsel Havlíková). Součástí spisovatelské delegace jsou poprvé i dva vlámští autoři (Annelies Verbeke a Pieter De Buysser) – oba jsou v Praze pravidelnými hosty. Annelies Verbeke tu v minulých letech na Světu knihy a Noci literatury uváděla český překlad dvou svých titulů (Spi! a Spaste ryby – oba v překladu Jany Pellarové). Pieter De Buysser vystupuje v Arše pravidelně jako divadelník. Nakladatelství Argo právě zakoupilo práva na jeho román De keisnijders (Kráječi kamení), z něhož bude autor v Arše předčítat. Auke Hulst předčítá z autobiografického románu Kinderen van het Ruige Land (Děti z Pustiny). Dětská část programu je založená na titulech, které za poslední rok vyšly česky – není však veřejně přístupná. Oprávněná pozornost se věnuje literárnímu překládání. Volba organizátorů padla na nizozemského překladatele české literatury Keese Merckse, zatímco problematika překládání nizozemské literatury do češtiny zůstává stranou. Překladatelské štěstí (Vertalersgeluk) je jedna z iniciativ fondu NLF k seznámení širší veřejnosti s prací překladatele. Bývá to vystoupení skupiny překladatelů nominovaných na Cenu pro evropskou literaturu (Europese literatuurprijs) pro čtenáře v nejrůznějších koutech Nizozemska – Kees Mercks v Praze předvede pro české publikum sólovou variantu.

Hrst vzpomínek
Nizozemské dny v Arše 20. – 21. 5. 1999
Nizozemské literární programy v Divadle Archa mají dlouhou tradici. Poprvé v Arše vystoupili na pozvání nizozemského fondu NLPVF (nyní NLF) čtyři významní autoři Cees Nooteboom, Remco Campert, Arnon Grunberg a Margriet de Moor v květnu 1999 – souběžně s veletrhem Svět knihy. Nooteboom v Praze uváděl novelu Následující příběh (přel. Olga Krijtová) a v dalších letech mu v českém překladu vyšel román Rituály (přel. Veronika Havlíková) a útlý román Ráj ztracený (přel. Magda de Bruin Hüblová). Remco Campert vystoupil s hudebním souborem Maarten Altena Ensemble v poetickém pořadu Milník – něco se tu chvěje (v překladu studentek nederlandistiky pod vedením Jany Pellarové), s ohledem na české publikum s účastí herce Vladimíra Javorského. Grunberg v Praze představil román Modré pondělky (přel. Veronika Havlíková) a v následujících letech byl vícekrát hostem Světa knihy a Prague Writers Festivalu, knižně mu vyšla v nakladatelství Argo Fantomová bolest a Tirza (oba romány přel. Magda de Bruin Hüblová), z Tirzy se také předčítalo na Noci literatury. Český překlad románu Margriet de Moorové Šedá, bílá, modrá v době konání ještě nebyl hotový (používal se úryvek z rukopisu), ale autorka přesto úspěšně pronikla na český knižní trh: v následujících letech vícekrát navštívila Prahu a v češtině jí dosud vyšlo pět titulů: kromě zmíněného románu Šedá, bílá, modrá také Kreutzerova sonáta, Utonulá, Malíř a dívka a Virtuos. Z Kreutzerovy sonáty se předčítalo v prvním ročníku Noci literatury.

S nizozemskými kolegy vystoupil také Michal Viewegh (s povídkou Štafeta lidství) a Jáchym Topol (s textem inspirovaným návštěvou Mongolska, který později vyšel v nizozemském překladu Edgara de Bruina s názvem Het gouden hoofd v edici krátkých českých próz Moldaviet). Grunberg pod pseudonymem Marek van der Jagt zapracoval o rok později do svého románu De geschiedenis van mijn kaalheid (Dějiny mé plešatosti) epizodní postavu, která je zjevně volně inspirovaná jeho setkáním s Jáchymem Topolem v Arše:

„Joachim Tschudel, marní čas v redakci těch pitomých novin, musí dopsat své mistrovské dílo o Mongolsku, pár kapitol mi dal přečíst. Je to skvělé, tak skvělé, až to nahání strach. Jenže nemá peníze, proto marní čas v těch pitomých novinách.“

Na popud pořádajícího fondu NLPVF bylo číslo 20/1999 Literárních novin věnováno Nizozemí. Paradoxní je, že o akci v Arše tam není ani zmínka (a ani název fondu, který uspořádal předem pro české novináře a nakladatele návštěvu Amsterodamu, tam nenajdeme).

Café Amsterdam 16. – 18. 11. 2007
Dosavadní vrchol nizozemských literárních festivalů následoval v listopadu 2007, kdy se v Arše konalo třídenní Café Amsterdam. Do Prahy tehdy přijeli: Tomas Lieske, Esther J. Ending, Frank Westerman, básníci Remco Campert, Tonnus Oosterhoff a Moustafa Stitou, hudební složku zajišťovala violistka Esther Apituley. Lieske uváděl český překlad románu Moje výsostná láska (přel. Olga Krijtová), Endingová svůj úspěšný literární debut Po Valentýnu (přel. Veronika Havlíková), autorsky však od té doby zcela zapadla. Westerman vnesl knihou El Negro (přel. Magda de Bruin Hüblová) do programu společenskokritický aspekt (otázky rasismu, problematika rozvojové pomoci) a o veřejné roli spisovatelů a novinářů debatoval s Janem Urbanem a Markétou Pilátovou. Básníci svou přítomností ozdobili křest antologie nizozemské poezie V Nizozemsku už nechci žít (ed. Veronika Havlíková), jehož se z české strany zúčastnil Radek Fridrich a Vít Janota, uváděli Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský. Ze zúčastněných autorů dosáhl dalšího českého překladu jen Frank Westerman (Zvíře, nadzvíře, přel. Magda de Bruin Hüblová), z publikace Campertovy novely Láska v Paříži, z níž vyšel v rámci festivalu úryvek (přel. Lenka Křesťanová), z neznámých důvodů sešlo. První večer byl zvláštním vydáním pravidelného literárního kabaretu Jaroslava Rudiše a Igora Malijevského EKG O Lásce a Amsterdamu. Z české strany tam vystoupil Miloš Urban. Klidnější atmosféru měl druhý večer, kde se představil Lieske, Endingová a z české strany Petra Hůlová a Markéta Pilátová (moderovala Magdaléna Platzová). Závěrečný básnický večer s titulem V medúze volá moře měl tak živou atmosféru, že introvertního básníka Camperta podnítil ke zvolání: „I love Prague!“ „Kavárenský“ model (včetně programu v podobě novin) se v Praze natolik osvědčil, že ho od té doby fond NLF používá i v jiných zemích.

Nizozemský literární fond (dříve NLPVF, nyní NLF) tedy přijíždí se skupinou spisovatelů do Prahy už potřetí. Doufejme, že tak jako se údajně v sedmiletém intervalu obnoví buňky v lidském těle, oživí i tento festival znovu zájem o nizozemské a vlámské autory a projeví se v příštích letech novými českými překlady nizozemsky psané literatury.