Messalina Alfreda Jarryho
Po srovnání starého (Zaorálkova) a nového (Sýsova) překladu Messaliny je zjevné, že poslední překlad je spíše pochybnou redakcí překladu předcházejícího než svébytným autorským dílem.
Srovnání překladů Jaroslava Zaorálka a Karla Sýse
Kniha Messaline – Roman de l'ancienne Rome (1901) Alfreda Jarryho vyšla poprvé v časopise La Revue blanche. Jde o příběh promiskuitní manželky římského císaře Claudia, v Jarryho podání parodii na historické romány. Již v roce 1904 byla kniha poprvé přeložena do češtiny – vyšla v časopise Moderní revue v překladu Kamila Fialy. V roce 1908 pak vyšla nákladem Fr. Adámka knižně a Fiala ji doplnil zajímavou předmluvou, dokládající recepci Jarryho v době jeho současníků. V roce 1930 byl vydán nový překlad Jaroslava Zaorálka, který vyšel podruhé až v roce 1990; v roce 2000 přibyl třetí překlad Karla Sýse. Vydalo jej nakladatelství Otakar II. a byl opatřen předmluvou sexuologa Iva Pondělíčka.
Už první nahlédnutí do Zaorálkova a Sýsova překladu upozorní na překvapivou podobnost těchto českých verzí. Než však začneme činit unáhlené závěry, bude lepší texty konfrontovat podrobněji. Originál je volně dostupný na internetu, ani oba překlady není těžké sehnat. Co tedy z překladů Zaorálka (ukázky jsou čerpány z reedice z roku 1990) a Sýse vyčteme? (Pro zajímavost uvádíme i překlad Fialův.)
Abychom mohli uspokojivě odpovědět, bude lépe podívat se na překlady delších pasáží textu.
