jsou davy nešťastníků kteří bloudí a hledají
jiné nešťastníky – jenže mezi nešťastníky a nešťastníky
jsou rozličné stupně neštěstí.

někteří mají spoustu peněz jiní mají naděje
nejčastěji marné; zkrátka nejsou nešťastníci
jednoho jediného druhu.
a když se stane že se nešťastníci spojí
pak společně udělají revoluci
a po ní jim všechno seberou.

nevím co to otce popadlo že zapřahá voly do vozu
právě o půlnoci a budí mě a říká pojď jedem
já když umřu tak spím hlubokým spánkem a tak se ptám
kam
on říká: do velké šomkuty ale co to je proboha za nápad
vydat se uprostřed noci zrovna do velké šomkuty
vždyť to je od nás pořádný kus cesty! proč nechce raději
jet autobusem v šest ráno proč bychom se měli vláčet
čtyři hodiny tam čtyři hodiny zpátky
s našimi voli co se tak líně loudají
jestli to je takhle tak mě doma zase hodně dlouho
neuvidíte
nebudu se přece budit vprostřed noci kvůli takovému
nesmyslu.

vtom se ke mně skloní ona a říká: vstávej
synáčku tvůj otec
teď právě jede pro tebe do šomkuty
jeď s ním abys mu pomohl naložit tě
už tři dny tam ležíš bez dechu
a až dnes v noci nám to přišli vyřídit
synáčku.