Soudruzi soudci! Při naplňování soudní spravedlnosti dostáváte k projednání různé delikty proti zákonu. Jakýkoli trestný čin vzhledem k tomu, že je útokem na právní řád a státní zřízení, vyvolává u sovětských lidí rozhořčení.

Trestný čin, který Bogorazová, Litvinov, Babickij, Delone a Dremljuga spáchali 25. srpna na Rudém náměstí v Moskvě, vyvolal rozhořčení a pobouření Moskvanů i návštěvníků našeho hlavního města.

Bogorazová, Babickij, Litvinov, Delone a Dremljuga, kteří se na Rudé náměstí dostavili s nápisy na plakátech, nejenže hrubě narušili veřejný pořádek, ale dopustili se také zlovolných pomluv proti politice vlády při poskytnutí bratrské pomoci československému lidu.

V letech války položilo více než dvacet milionů sovětských lidí život v boji s fašismem a víme, že více než sto tisíc z nich zahynulo, když zachraňovali před hnědým morem Československo. Mnozí sovětští lidé dodnes oplakávají své blízké.

Nebýt Sovětské armády, nebylo by svobodné ani Československo. Sovětští lidé měli k Čechům vždy bratrský vztah. Všichni vidíme, že v poslední době se mezinárodní imperialismus, zejména imperialismus USA, stále více zaměřuje na diverzní činnost. V podmínkách prudkého zostření imperialistických válek se obrovský aparát antikomunistické propagandy zaměřil na pokusy podkopat socialistické hnutí zevnitř.

V paměti lidu jsou dosud čerstvé události v Maďarsku před dvanácti lety, kdy došlo ke kontrarevoluční vzpouře, během níž zahynuli i nejlepší synové naší vlasti. Stejný zločinný rukopis je zřejmý v organizaci kontrarevoluce v Československu. Jak ukazují fakta, jak je zachytily stránky našich novin, kontrarevoluční vystoupení nebyla ani zdaleka náhodná. Kontrarevoluce se chystala uchvátit moc všemi prostředky. Hrozilo nebezpečí ztráty výdobytků socialismu. Za těchto podmínek SSSR, věren internacionální a spojenecké povinnosti, učinil rozhodnutí poskytnout československému lidu bratrskou pomoc, které plně odpovídá právu členských států Varšavské smlouvy na individuální a kolektivní obranu. Bratrské země vycházely a vycházejí z toho, že nikomu nebude dovoleno vyrvat ČSSR ze socialistického tábora. Novou ranou silám kontrarevoluce se stala moskevská jednání. Dokumenty zveřejněné v tisku svědčí o tom, že bylo dosaženo úplné shody s vedoucími představiteli ČSSR.

Všechen sovětský lid, naše dělnická třída, rolníci a inteligence plně schválili opatření podniknutá sovětskou vládou. Na četných shromážděních pracující naší země vyslovili podporu vládním krokům. Nelze nezaznamenat, že mezinárodní imperialismus rozpoutal bezuzdnou kampaň antikomunistické propagandy.

Buržoazní propaganda za využití všemožných kanálů vymýšlí a šíří nejnehoráznější pomluvy, aby pošpinila zásah bratrských zemí. Sovětští lidé se však v situaci orientují správně a stavějí se buržoazní propagandě na odpor.

Bohužel se však v našem dvousetčtyřicetimilionovém národě vyskytují i osoby morálně nepevné. Jsou to jedinci, kteří se nechají chytit na udičku buržoazní propagandy. Nejenže sami uvažují nesprávně, ale také vědomě šíří lži, čímž se dopouštějí těžkých zločinů. Příkladem je tento proces.

Jak bylo zjištěno, obžalovaní se dostavili 25. srpna tohoto roku kolem dvanác- té hodiny na Rudé náměstí. Předem si připravili plakáty s vědomě lživými výmysly „Ať žije svobodné a nezávislé Československo!“ (v českém jazyce), „Za vaši a naši svobodu“, „Ruce pryč od ČSSR“, „Pryč s okupanty“ a „Svobodu Dubčekovi“.

Tyto osoby si za místo srocení ne náhodou vybraly Rudé náměstí, kde se vždy pohybuje mnoho lidí, Moskvanů i návštěvníků odjinud. Všem sovětským lidem je Rudé náměstí, kde spočívají ostatky vůdců a jsou pochováni nejlepší lidé země, nekonečně drahé. Každý, kdo přijede do Moskvy, považuje za svou občanskou povinnost Rudé náměstí navštívit.

Snažili jsme se objasnit příčiny, proč si obžalovaní zvolili právě Rudé náměstí. Ti o tom v přípravném řízení odmítli hovořit a před soudem se krajně neupřímně snažili ujišťovat, že hledali místo, kde je nejmenší provoz. Je nemálo míst, kde provoz není žádný. Ve skutečnosti, jak přiznal Dremljuga, když odpovídal na otázku, proč si nevybrali například Alexandrovský sad, chtěli, aby jejich zločinné jednání upoutalo co největší pozornost. Tím lze vysvětlit výběr Rudého náměstí, čímž se zjevně rouhali památce. Když přišli na Rudé náměstí, usedli obvinění na chodník a rozvinuli plakáty, které vytáhli z kočárku Gorbaněvské. (Gorbaněvská byla během vyšetřování uznána za nepříčetnou.) Na otázku, jak plakáty převáželi, obžalovaní odmítli odpovídat. Z výpovědi svědka Davidoviče vyplývá, že byly ukryty v dětském kočárku. Obžalovaní si velmi dobře uvědomovali, že kdyby je nesli v ruce, někdo by je zastavil už dříve. Protože věděli, že jejich jednání se nesetká se souhlasem, předem pozvali své známé a příbuzné, aby sehráli úlohu statistů a jejich jednání schvalovali – Litvinov Korchovovou a Rusakovskou, Babickij Velikanovovou, která přizvala své dvě přítelkyně. Další se na náměstí údajně ocitli náhodou. Všechny tyto okolnosti svědčí o tom, že akce byla předem promyšlena a zorganizována. Ověřovala se otázka, zda existovala předběžná domluva. V předběžném řízení obžalovaní na tento dotaz odmítli odpovědět a před soudem se své činy pokoušeli vylíčit jako náhodnou shodu okolností. Litvinov však řekl, že nemuselo jít o náhodu, ale o něco jiného. Velikanovová prohlásila, že se pětadvacátého z rozhovoru s manželem dozvěděla, že se chystá jít na Rudé náměstí. Svědčí o tom také výpověď Korchovové, která uvedla, že viděla, jak přišla Bogorazová a několik mužů, kteří poté seděli u pranýře.

Existenci domluvy potvrzuje to, že byly vyrobeny plakáty. 

Celý text ukázky v pdf

Ukázka 2