Není v českých humanitních vědách mnoho projektů, které by si vytkly velký cíl a soustavně jej – třebaže v nepřízni doby a v nepravidelných intervalech – plnily. Připomínám namátkou Slovník středověké latiny v českých zemích, opera omnia M. Jana Husa a Jana Amose Komenského či záměr přeložit a vědecky komentovat všech dvacet knih pozdně antické encyklopedie Isidora ze Sevilly († 636) Etymologiae – Origines. Autor, biskup sevillský, byl ve své době vyhlášeným polyhistorem a církevním spisovatelem. Jeho literární dílo je rozsáhlé a zasahuje do různých oblastí dobového písemnictví. Přesto je jeho encyklopedie jediným dílem, které výrazným způsobem ovlivnilo mapu Evropy. Bylo chloubou každé významné středověké knihovny a do počátku 13. století poskytovalo uznávaný a oblíbený úvod do studia všech odborných disciplín, shrnující znalosti o reáliích mizejícího antického světa. Přiblížit toto úsilí a doprovodit je náležitým výkladem odborníků a kritickými poznámkami k textu bylo a je velkou výzvou pro klasické filology, zapálené pro prezentaci nejvlivnějších děl uplynulých staletí.

Nešlo o málo. Studium textu nemělo být jen klíčem při sledování ozvuků klasické a církevní literatury v středověké naučné próze či beletrii, ale také pomocnou rukou při výkladu řady pojmů, objevujících se v pramenech pozdně římského období.

Ke svému úkolu nepřistoupili mladí překladatelé nepřipraveni. Inspirovali se vydáním Isidorovy encyklopedie ve francouzském nakladatelství Les Belles Lettres, kdy latinský text doprovází překlad, pokus o komentář a krátký editorský úvod. Schéma bylo možné následovat, ale vědeckou laťku si naši editoři postavili výše. Překlad připravovali znalci jednotlivých vědních oborů, kteří povýšili své komentáře na vědecké studie a poznámkový aparát na studnici dokladů a nápadů. Lze zodpovědně konstatovat, že do takové hloubky dosud žádný z moderních překladů Isidorovy encyklopedie nedosáhl. Kolektiv českých badatelů měl tu výhodu, že většina jeho členů se podílí na přípravě slovníku středověké latiny a může sledovat historii jednotlivých pojmů v širokém časovém období.

Isidor ze Sevilly žil v době, kdy na Pyrenejském poloostrově vládl germánský kmen Vizigótů. Ti vtrhli do země a usídlili se zde již v době, kdy země byla plně integrovanou součástí římského světa. Stopy latinské kultury byly zřetelné a přijímali je i hispánští rodáci Seneca, Lucanus, Martialis i Quintilianus. To již na půdu Hispánie přicházelo křesťanství a od prvé poloviny 4. století se začalo rozvíjet i křesťanské písemnictví, reprezentované osobnostmi jako Iuvencus, Prudentius nebo Augustinův žák Paulus Orosius, proslulý svými Dějinami psanými proti pohanům. A aby situace na poloostrově byla ještě složitější, germánští vládcové a rodová šlechta podrželi křesťanství v ariánské podobě, kdežto románská většina obyvatelstva vyznávala věrnost katolické církvi. Románi si tak udrželi kulturní převahu nad svými pány a měli rozhodující vliv na obsazování biskupství a opatství v jednotlivých regionech.

V tomto kvasu působil i Isidor, potomek romanizované rodiny, usedlé v Kartageně poblíž Sevilly. On sám – stejně jako jeho bratři zastávající různé církevní úřady – se vzdělával ve školách při biskupství a snad i klášteře a sám se stal biskupem v Seville. Vážil si vzdělání a podporoval dokonce i vlastní skriptorium a knihovnu, obsahující i řadu textů klasických autorů. Žil v rozpolcené době, kdy dohasínala tvůrčí síla římských literátů a měnilo se intelektuální klima. Ve školách, pěstujících ještě rétorskou tradici, se četli klasikové, ale étos vyučování již směřoval jinam, k posílení víry ve spásu a Krista, třebaže školská výuka stavěla na práci s texty, na exegezi bible, klasiků či církevních otců.

Isidorovy Etymologiae, které připravoval po mnoho let (a bohužel nedokončil), patřily k profilu nejlepších knihoven a škol. Otevíraly se všem odborným disciplínám, ale měly vliv nejen na porozumění jazyku (latiny), ale poznamenaly i exegetiku, historii a dogmatiku. Svou podstatou jsou Etymologiae geniální kompilací, ale jejich autor nebyl jen „posledním filologem starověku“, jak se jej snažila představit německá věda z přelomu 19. a 20. století. Isidor byl také „zakladatelem středověké vědy“, jak jej charakterizoval vydavatel a znalec jeho díla J. Fontaine. Zdá se, že právě Isidorova dvojlomnost, obrácená do minulosti a zároveň tušící nové obzory, byla důvodem, proč se skupina českých a moravských filologů pustila do ambiciózního úkolu představit zapomínaného učence nové době. Nebylo třeba upozornit na pokles tvůrčích sil antického starověku přetavených v prvých staletích „temného věku“ do sběratelství a kompilování dochovaných textů a informací? Není vlastně zázrakem, že se našim filologům daří jako prvým v Evropě přeložit celé Isidorovy Etymologiae do národního jazyka a doprovodit je náležitými vědeckými studiemi a široce založeným kritickým komentářem?

Cesta k zahájení a rozběhnutí projektu však nebyla snadná. Prvé svazky vyšly v roce 1998, další postupně následovaly. Již nyní je úspěchem, že z dvaceti knih bylo dáno do rukou odborné veřejnosti osmnáct.

Úkolu vydat bilingvně Isidorovy Etymologiae se ujalo pražské nakladatelství Oikúmené, které začalo spolupracovat s vědeckými pracovníky z univerzit a akademických pracovišť, zajištěných granty. Velkou roli sehrála Grantová agentura ČR, která v rámci úkolu Texty k dějinám středověkého myšlení I–II (č. 401–97–0274; 401–00–0133) pomohla zajistit vydání knih I–III, V, IX–X, XIII, XVI, a Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (LN00–A 011; 6198–959– 202), umožňující vydání knih IV, VI–VII, X, XI, XIII–XV, XVIII a XIX–XX. Výčet jmen redaktorů a překladatelů je úctyhodný. Vedle hlavních řešitelek Lenky Karfíkové a Hany Šedinové, k nimž se přidali Jana Nechutová a Pavel Floss, spolupracovali Irena Zachová, Daniel Korte, Jan Kalivoda, Zuzana Silagiová, Lenka Blechová-Čelebić, Lucie Pultrová, Jan Souček, Eva Stehlíková, Klára Hušková, Hana Florianová, František Šimon, Barbora Kocánová, Iva Adámková a Kateřina Vršecká. Vznikl tým, který studium nesnadné doby umírání římské říše a vzniku nových státních útvarů pozdvihl svým filologickým vzhledem na výši u nás dosud neobvyklou.

V době nedomyšlených úspor finančních prostředků na podporu vědy a kultury by mohlo dojít k laciným škrtům, které by ohrozily dokončení překladu Isidorových Etymologií, projektu dosud tak úspěšného. Je proto třeba upozornit na jedinečnost nápadu a jeho kvality. Úspěšné završení projektu by bylo činem, kterým bychom kvalitou zpracování předešli Evropu.

Možnou námitku, proč dotovat dílo, které se obrací k poznání minulosti, je třeba oslabit poukazem, že i tak staré dílo se zaobírá moderním problémem kultury jazyka. Jde především o prvé tři knihy, věnované „svobodným uměním“, kde výklad o řeči přibližuje mluvu i jako nástroj pro cestu za Božím tajemstvím. Latina měla tehdy zvláštní postavení. Byla jazykem administrativy, vědy i liturgie a její opanování umožnilo proniknout do četby klasického textu, latinského překladu bible a učených výkladů církevních otců. K tomu však nestačilo povrchní klouzání po hladině textu, k opravdovému porozumění bylo třeba znalostí gramatiky o skladbě vět, zkoumání původu slov i ovládnutí pravidel stylistiky. Etymologizování (třebaže často pochybné) nemělo jen praktický smysl, ale mělo i svůj význam gnozeologický. Až dodnes platí, že odhalit dějiny slov, naleznout jejich kořen, pomáhá pochopit zasuté vrstvy vyjadřování, vyznat se v prastaré víře o tajmeném spojení slova (pojmu) s předmětem.

Isidorovy Etymologiae jsou velkolepým svědectvím o prolínání antického světa s mohutnícím křesťanstvím. Čeští klasičtí filologové se svými překlady a výzkumy snaží této složité době přiblížit. Z výčtu publikovaných knih, který je připojen na konci této zprávy, je patrno, že k dokončení tohoto úctyhodného díla zbývá jen málo. Je tedy nasnadě, že je naléhavé úkol dokončit. Torzovitých vícesvazkových edičních plánů mají u nás humanitní vědy již několik.

Přehled dosud vydaných svazků:

Isidor ze Sevilly, Etymologiae I–III – Etymologie I–III.
Překlad a poznámky Daniel Korte, úvodní studie Jan Kalivoda, redakce Lenka Karfíková.
Praha, Oikúmené 2000, 384 str. (Knihovna středověké tradice, III). ISBN 80–86005–97–6.
Grant GA ČR č. 401/97/0374 Texty k dějinám středověkého myšlení I, hlavní nositel Univerzita Palackého v Olomouci, spolunositel Ústav pro klasická studia AV ČR v Praze (řešitelka Lenka Karfíková, spoluřešitelka Hana Šedinová).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae IV – Etymologie IV.
Překlad a poznámky Klára Hušková a Hana Florianová, úvodní studie František Šimon a Hana Florianová, revize překladu František Šimon, odpovědná redaktorka Lucie Pultrová.
Praha, Oikúmené 2003, 144 str. (Knihovna středověké tradice, XI). ISBN 80–7298–090–4.
Výzkumné centrum MŠMT LN00A011 Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty, hlavní příjemce Univerzita Palackého v Olomouci, spolupříjemci Ústav pro klasická studia AV ČR v Praze a Masarykova univerzita v Brně (řešitelka Lenka Karfíková, spoluřešitelky Hana Šedinová a Jana Nechutová).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae V – Etymologie V.
Překlad, úvodní studie a poznámky Lenka Blechová, revize překladu Lucie Pultrová, redakce Lucie Pultrová a Hana Šedinová.
Praha, Oikúmené 2003, 183 str. (Knihovna středověké tradice, IX). ISBN 80–7298–060–2.
Grant GA ČR č. 401/00/0133 Texty k dějinám středověkého myšlení II, hlavní nositel Univerzita Palackého v Olomouci, spolunositel Ústav pro klasická studia AV ČR v Praze (řešitelka Lenka Karfíková, spoluřešitelka Hana Šedinová).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae VI–VII – Etymologie VI–VII.
Překlad a poznámky Daniel Korte, předmluva Jan Kalivoda, revize překladu a redakce Lucie Pultrová.
Praha, Oikúmené 2004, 336 str. (Knihovna středověké tradice, XIII). ISBN 80–7298–101–3. Výzkumné centrum MŠMT LN00A011 Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty, hlavní příjemce Univerzita Palackého v Olomouci, spolupříjemci Ústav pro klasická studia AV ČR v Praze a Masarykova univerzita v Brně (řešitelka Lenka Karfíková, spoluřešitelky Hana Šedinová a Jana Nechutová).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae IX – Etymologie IX.
Překlad a předmluva Irena Zachová, poznámky Irena Zachová a Hana Šedinová, revize překladu a redakce Hana Šedinová.
Praha, Oikúmené 1998, 102 str. (Knihovna středověké tradice, II). ISBN 80–86005–02–7.
Grant GA ČR č. 401/97/0374 Texty k dějinám středověkého myšlení I, hlavní nositel Univerzita Palackého v Olomouci, spolunositel Ústav pro klasická studia AV ČR v Praze (řešitelka Lenka Karfíková, spoluřešitelka Hana Šedinová).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae X – Etymologie X.
Překlad a poznámky Lucie Pultrová, úvodní studie Hana Šedinová, redakce předmluvy Lucie Pultrová a Zuzana Silagiová, revize překladu a odpovědná redaktorka Zuzana Silagiová.
Praha, Oikúmené (Knihovna středověké tradice, XX) 2010, 354 str. ISBN 978–80–7298– 410–7.
Výzkumný záměr MSM 6198959202 Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty, příjemce Univerzita Palackého v Olomouci (řešitel Pavel Floss).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae XI – Etymologie XI.
Překlad a poznámky Barbora Kocánová, Hana Šedinová a Lenka Blechová-Čelebić, úvodní studie František Šimon, Hana Šedinová a Lenka Blechová-Čelebić, revize překladu a redakce Lucie Pultrová a Hana Šedinová.
Praha, Oikúmené 2009, 226 str. (Knihovna středověké tradice, XVII). ISBN 978–80–7298– 409–1.
Výzkumný záměr MSM 6198959202 Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty, příjemce Univerzita Palackého v Olomouci (řešitel Pavel Floss).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae XII – Etymologie XII.
Překlad a poznámky Jana Fuksová, úvodní studie Jana Nechutová, revize překladu a redakce Hana Šedinová a Lucie Pultrová.
Praha, Oikúmené 2004, 252 str. (Knihovna středověké tradice, XII). ISBN 80–7298–099–8.

Isidor ze Sevilly, Etymologiae XIII–XV – Etymologie XIII–XV.
Překlad a poznámky Daniel Korte, předmluva Jan Kalivoda a Jan Souček, redakce Lucie Pultrová.
Praha, Oikúmené 2001, 348 str. (Knihovna středověké tradice, VII). ISBN 80–7298–032–7.
Výzkumné centrum MŠMT LN00A011 Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty, hlavní příjemce Univerzita Palackého v Olomouci, spolupříjemci Ústav pro klasická studia AV ČR v Praze a Masarykova univerzita v Brně (řešitelka Lenka Karfíková, spoluřešitelky Hana Šedinová a Jana Nechutová).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae XVI – Etymologie XVI.
Překlad, poznámky a úvodní studie Hana Šedinová, redakce Lenka Karfíková a Zuzana Silagiová.
Praha, Oikúmené 2000, 312 str. (Knihovna středověké tradice, V). ISBN 80–7298–001–7.
Grant GA ČR č. 401/00/0133 Texty k dějinám středověkého myšlení II, hlavní nositel Univerzita Palackého v Olomouci, spolunositel Ústav pro klasická studia AV ČR v Praze (řešitelka Lenka Karfíková, spoluřešitelka Hana Šedinová).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae XVIII – Etymologie XVIII.
Překlad a poznámky Daniel Korte, předmluva Eva Stehlíková a Jan Souček, redakce Lucie Pultrová.
Praha, Oikúmené 2002, 144 str. (Knihovna středověké tradice, VIII). ISBN 80–7298–046–7.
Výzkumné centrum MŠMT LN00A011 Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty, hlavní příjemce Univerzita Palackého v Olomouci, spolupříjemci Ústav pro klasická studia AV ČR v Praze a Masarykova univerzita v Brně (řešitelka Lenka Karfíková, spoluřešitelky Hana Šedinová a Jana Nechutová).

Isidor ze Sevilly, Etymologiae XIX–XX – Etymologie XIX–XX.
Překlad a poznámky Iva Adámková, Barbora Kocánová, Kateřina Vršecká a Hana Florianová, úvodní studie Jan Souček, rejstříky Barbora Kocánová a Hana Florianová, revize překladu a redakce Lucie Pultrová a Hana Šedinová.
Praha, Oikúmené 2009, 388 str. (Knihovna středověké tradice, XIX). ISBN 978–80–7298– 408–4.
Výzkumný záměr MSM 6198959202 Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty, příjemce Univerzita Palackého v Olomouci (řešitel Pavel Floss).