Justyna Bargielska
Bargielska, Justyna

Justyna Bargielska

Poezie Bargielské vyrůstá z každodennosti, již básnířka přetváří do fantastických obrazů a metafor, snových situací. Jedním z ústředních témat jejích básní je smrt – blízká a tělesná i fantaskní a obrazná.

Polská básnířka a prozaička se narodila 7. 7. 1977, žije ve Varšavě. Dvojnásobná laureátka jednoho z nejvýznamnějších polských literárních ocenění – Literární ceny Gdyně, nominovaná na řadu dalších cen – Nike, Silesius nebo Paszport Polityki. Její básně vyšly v pře­kladu do češtiny, angličtiny, slovinštiny a bulharštiny.

Vydala básnické sbírky Dating Sessions (Zielona Sowa 2003), China Shipping (kserokopia.art.pl 2005), Dwa fiaty (Dva fiaty, WBPiCAK 2009) a Bach for my baby (Biuro Literackie 2012). Její básně byly publikovány ve třech polských antologiích – v publikaci portálu pl.hum.poezja nazva­né p.h.p. wiersze (Ruta 2002), ve výboru ženské poezie Solistki (Sólistky, SDK 2009) a v antologii Poeci na nowy wiek (Básníci pro nové století, Biuro Literackie 2010). Nakladatelství Biuro Literackie připravilo její sebrané básnické spisy Szybko przez wszystko (Rychle po všem, 2013).

Jako prozaička knižně debutovala souborem minipovídek Obsoletki (Obsoletky, Czarne 2010), v roce 2013 vyšel v nakladatelství Czarne její román Małe lisy (Malé lišky).

Bargielské poezie byla zařazena do anglické antologie polských básníků Free over Blood (FF_Press, Zeszyty Poetyckie 2011).

Česky vyšly její básně a próza v časopisech A2 (21/2011), Protimluv (1–2/2012) a Souvislosti (1/2012), knižně v Antologii současné polské po­ezie (Fra 2011).

„Napětí v nových básních Justyny Bargielské není jen důsledkem narušené, vykloubené větné skladby, která boří naše jazykové návyky. Vyplývá také z protikladu světa dětských pohádek, jiného (dětského? surrealistického?) vnímání skutečnosti a ponurých obrazů – olysalého strniště, kostrbaté ruky, hrobu – pod nimiž se skrývá smrt. Samotné spojení těchto světů, jejich překvapivá spolupráce, musí budit hrůzu, odpor, zaskočení. Báseň ve stylu pohádky bratří Grimmů? Nebo spíš dětských říkanek?“ Agnieszka Wolny-Hamkało