Devatenáctý Festival spisovatelů nabídl jako jedno z hlavních témat komiks. Vzhledem k rozvoji tohoto média v Česku v posledních letech si mohl dovolit dokonce specifikovat a zaměřit se na komiks undergroundový. Tuto odnož u nás příliš neznáme, není zde příliš nakladatelů, kteří by se do něčeho podobného chtěli pustit.

Jako jednu z čestných výjimek, a nejpříbuznější tomu, co nalézáme v aktuální KomiksFest! revue, nemůžeme opomenout jmenovat Schizo Ivana Brunettiho, Američana italského původu, jehož první ze tří česky vydaných sešitů vyšel v nakladatelství Netopejr již v roce 2001.

Jinak se tomuto žánru nakladatelé věnují spíše sporadicky. Není divu. Traumata, sexuální deviace a narkotické eskapády hrdinů i autorů zde jdou často ruku v ruce a označení pozemní zde platí snad ještě v notnější míře než u jakéhokoli jiného uměleckého odvětví.

Pozvat do Česka dva z nejslavnějších zástupců americké scény působících od legendárních 60. let byl proto čin více než záslužný. K tomu se pochopitelně hodí vydat jim u nás nějaký ten komiksový příběh… A téma KomiksFest! revue je na světě.

Konkrétně se jedná o Gilberta Sheltona a Roberta Crumba. Legendami jsou oba, ale jsou to zejména Crumbovy komiksy, které svým neopakovatelným stylem a autorským sebezpytem pronikly do americké popkultury zatraceně hluboko.

Není proto divu, že jsou to právě komiksy těchto dvou autorů (plus velmi pečlivý medailon o Crumbovi), co tvoří páteř Revue. Sheltonovy The Freaks dělají banku jsou dokonalou dobovou ukázkou amerického undergroundu 60. let. Parta vyhulenců potřebuje sehnat něco k jídlu a nemají peníze. Nic víc není potřeba, zbytek napsal sám život.

Crumb ke svému prvnímu vydání v Česku zvolil velmi uvážlivě a dobře. I když je životopisná většina jeho komiksů, tak povídka Moje trable se ženami nejen dokonale představí žánr komiksového undergroundu, ale ukáže Crumba v celé jeho úchylné nahatosti. Jedná se o popis celého jeho života, v němž ve zkratce objasní všechny svoje obsese a pohnutky, které vedly k tomu, že jeho komiksy vypadají přesně tak, jak vypadají. Překlad Richarda Podaného navíc vzhledem k množství v komiksu použitých citoslovcí patří k materiálu zajímavému i z jazykového hlediska.

Další tři jména zastupující americkou „podzemní“ tvorbu patří současnosti. Jedná se o kreslíře Anderse Nilsena, Lance Hansena a Karla Kerschla. Z nich tří asi nejvíce zaujme konverzační absurdní groteska na antické téma s názvem Sisyfos. Na jeho kopci se náhle objeví zvědavá kachna, která má skutečně podivné otázky. A možná se objeví i Minotaur. 

Pro pestrost a různorodou chuť zařadila redakce do výběru i undergroundu latinského. Bohužel velmi zajímavá surrealistická podívaná inspirovaná E. A. Poem Patricia Bettea s názvem Neviditelné světy jsou skvělým příkladem přímo undergroundové překladatelské prohry. Jiřina Folková Cortesová by jako by jako překladatelka měla vědět, že havran v češtině skutečně nedělá Graak!, ale Kráá! nebo Krák! Navíc, i když se jedná o překlad nejspíše ze španělštiny, dá se přeložit „navždycky“ (zejména k poeovským konotacím) jako „nastokrááát“, jde-li o promluvu černého opeřence.

Asi nejpodivnější jsou ovšem bizarní komiksové historky Portugalce Jose Carlose Fernandese odehrávající se v podivném slunce zalitém městě. Mikopříběhy plné nejrůznějších paranoií v sobě nesou tísnivou atmosférou a přinášejí podivné zakončení celého sborníku.

Český komiks zastupuje Petr Špachta a Karel Jerie, Tomáš Kučerovský nechal čtenáře nahlédnout do svého skicáře… Undergroundová KomiksFest! revue je povedená. S exkluzívní obálkou od Roberta Crumba pak čtenáři drží v rukou opravdový undergroundový artefakt, který má cenu i pro zahraniční sběratele.

KomiksFest! revue 04/2009, Labyrint a Sequence, o.s., 2009, 100 stran