Bulharský prozaik Emil Andreev (nar. 1956) získal pověst dobrého vypravěče s citem pro syžet a charakteristickým jazykem už svými sbírkami povídek. V roce 2004 mu vyšel románový debut Stăklenata reka (Skleněná řeka), který se snaží být současně erudovanou i populární četbou - filozofickým, milostným i kriminálním románem - a za nějž získal o rok později cenu Nadace Vick.

Příslib zaujmout širší čtenářské publikum nese i další knižní titul Prokljatieto na žabata (Prokletí žáby) s dynamickým dějem a tajemnou zápletkou: provinčním městem Olm otřásla v polovině šedesátých let zlověstná vražda. Malý hrdina Michail Obretenov viděl ve snu vraha a jeho dětská noční můra se stane skutkem. Spolu s dalšími prorockými vidinami ho bude pronásledovat po celý život. Osud mu určil, aby pouze on porozuměl smutnému obrazu lidské existence a nesl prokletí krve, prolité ve jménu lásky. Je předurčen jak ke světské slávě, tak i k vzrůstající samotě. Cesta lásky se během let putováním různými městy ztrácí, aby se nakonec slila s nekonečnem zapomnění.

Knihu tvoří dvě části. V první autor volí klasický způsob fabulace, druhá je vedena formou deníkových zápisků z různých míst světa.