O vypravěčské party druhého románu A. Tanové se dělí amerikanizovaná dcera, devětatřicetiletá Pearl Brandtová a matka, imigrantka první generace Winnie Louieová (v Číně Jing Weili). „Dohlíží“ na ně „tetička“ Helen (v Číně Chu-lan), která zachránila Winnie při náletu na Nanking a po letech v Americe vyhrožuje, že prozradí Pearl pravdu o čínské minulosti Winnie.

Matka se s dcerou (a dvěma vnučkami) setkává po dlouhém odloučení v roce 1989 na „víkendu s velkorodinou“ v San Francisku pod záminkou zásnub bratrance a pohřbu pratety. Setkání rozkolísalo křehkou rovnováhu tajemství, která obě ženy skrývají. Roztroušená skleróza Pearl a pohnutá minulost matky ve válkou rozvrácené Číně jsou „rozbalovány“ jako „dárky“ pečlivě skrývané čtvrt století od rozkolu na pohřbu amerického manžela Winnie.

Ve druhé části románu matka odkrývá pravdu o čínské polovině svého života. Pearl ji nakonec pochopí a potvrzuje temnou předtuchu, kdo byl její skutečný otec. V dětství četla Winnie o neposlušných dcerách, které se vdávaly z lásky. Už její matka se vzepřela postavení druhé ženy šanghajského zbohatlíka, uprchla k milenci, ale zároveň opustila šestiletou dceru. Také Winnie všemi útěky svého života riskovala hanbu a strádání. Od šesti let vyrůstala ve strýcově domě a příbuzní zosnovali její sňatek s Wen Fuem, despotickým pozérem, který ji vydíral a znásilňoval tím častěji, čím zoufaleji hrozila odchodem. Potraty byly pro Winnie aktem milosrdenství, smrt dcerky I-kchu a syna Tan-žua přijala odevzdaně. O Vánocích 1941 vstoupil do jejího života - náhodou a zároveň osudově - americký pastor Jimmy Louie. Obviněním, že si zadala s podezřelým Američanem a kromě šperků „ukradla“ rodině i syna, kterého nechala zemřít, ji dostal Wen Fu do vězení. Intrikánský manžel se mstil do poslední chvíle a málem se vyvlekl z léčky, kterou na něj duchapřítomná Winnie nachystala, aby dosáhla potvrzení rozvodu.

Emigrace do Ameriky v roce 1949 z Číny, která právě „zhasla světla a zavřela dveře“, a sňatek s Jimmym byl její poslední a definitivní útěk. Po necelém roce se jí narodila Pearl a za další rok syn Samuel.

Román je zarámován čínskou pohádkou, kterou vypráví Winnie vnoučatům: Bohatý sedlák Čchang zapudil manželku Kuo a spolu s konkubínou Li brzy vyprázdnil své sýpky i srdce. Ožebračený Čchang se jednoho dne probudil v cizí kuchyni, chtěl poděkovat paní domu a spatřil Kuo. V panice skočil do ohniště a „shořel hanbou“. Kál se před Nefritovým císařem nebes, který ho jmenoval bohem kuchyně, dohlížitelem nad chováním lidí. Od té doby Číňané vědí, že je bůh kuchyně pozoruje a hlásí, kdo si zasluhuje změnit osud. Ironii pohádkového motivu (respekt zaslouží manželka, ne bůh) chápou i děti. Na místo vysmátého boha připomínajícího arogantní tvář Wen Fua postavila Winnie na krb sošku Paní Bezstarostné, dárek pro Pearl, symbol „vítězství štěstí nad hořkostí“, porážky vší lítosti.