Manželka boha kuchyně
O vypravěčské party druhého románu A. Tanové se dělí amerikanizovaná dcera, devětatřicetiletá Pearl Brandtová a matka, imigrantka první generace Winnie Louieová (v Číně Jing Weili). „Dohlíží“ na ně „tetička“ Helen (v Číně Chu-lan).
O vypravěčské party druhého románu A. Tanové se dělí amerikanizovaná dcera, devětatřicetiletá Pearl Brandtová a matka, imigrantka první generace Winnie Louieová (v Číně Jing Weili). „Dohlíží“ na ně „tetička“ Helen (v Číně Chu-lan), která zachránila Winnie při náletu na Nanking a po letech v Americe vyhrožuje, že prozradí Pearl pravdu o čínské minulosti Winnie.
Matka se s dcerou (a dvěma vnučkami) setkává po dlouhém odloučení v roce 1989 na „víkendu s velkorodinou“ v San Francisku pod záminkou zásnub bratrance a pohřbu pratety. Setkání rozkolísalo křehkou rovnováhu tajemství, která obě ženy skrývají. Roztroušená skleróza Pearl a pohnutá minulost matky ve válkou rozvrácené Číně jsou „rozbalovány“ jako „dárky“ pečlivě skrývané čtvrt století od rozkolu na pohřbu amerického manžela Winnie.
Ve druhé části románu matka odkrývá pravdu o čínské polovině svého života. Pearl ji nakonec pochopí a potvrzuje temnou předtuchu, kdo byl její skutečný otec. V dětství četla Winnie o neposlušných dcerách, které se vdávaly z lásky. Už její matka se vzepřela postavení druhé ženy šanghajského zbohatlíka, uprchla k milenci, ale zároveň opustila šestiletou dceru. Také Winnie všemi útěky svého života riskovala hanbu a strádání. Od šesti let vyrůstala ve strýcově domě a příbuzní zosnovali její sňatek s Wen Fuem, despotickým pozérem, který ji vydíral a znásilňoval tím častěji, čím zoufaleji hrozila odchodem. Potraty byly pro Winnie aktem milosrdenství, smrt dcerky I-kchu a syna Tan-žua přijala odevzdaně. O Vánocích 1941 vstoupil do jejího života - náhodou a zároveň osudově - americký pastor Jimmy Louie. Obviněním, že si zadala s podezřelým Američanem a kromě šperků „ukradla“ rodině i syna, kterého nechala zemřít, ji dostal Wen Fu do vězení. Intrikánský manžel se mstil do poslední chvíle a málem se vyvlekl z léčky, kterou na něj duchapřítomná Winnie nachystala, aby dosáhla potvrzení rozvodu.
Emigrace do Ameriky v roce 1949 z Číny, která právě „zhasla světla a zavřela dveře“, a sňatek s Jimmym byl její poslední a definitivní útěk. Po necelém roce se jí narodila Pearl a za další rok syn Samuel.
Román je zarámován čínskou pohádkou, kterou vypráví Winnie vnoučatům: Bohatý sedlák Čchang zapudil manželku Kuo a spolu s konkubínou Li brzy vyprázdnil své sýpky i srdce. Ožebračený Čchang se jednoho dne probudil v cizí kuchyni, chtěl poděkovat paní domu a spatřil Kuo. V panice skočil do ohniště a „shořel hanbou“. Kál se před Nefritovým císařem nebes, který ho jmenoval bohem kuchyně, dohlížitelem nad chováním lidí. Od té doby Číňané vědí, že je bůh kuchyně pozoruje a hlásí, kdo si zasluhuje změnit osud. Ironii pohádkového motivu (respekt zaslouží manželka, ne bůh) chápou i děti. Na místo vysmátého boha připomínajícího arogantní tvář Wen Fua postavila Winnie na krb sošku Paní Bezstarostné, dárek pro Pearl, symbol „vítězství štěstí nad hořkostí“, porážky vší lítosti.
Diskuse
Vložit nový příspěvek do diskuse