Uri, Helene

Helene Uri

Tvorba norské apisovatelky Helene Uri (1964) zahrnuje jak odborné lingvistické publikace, tak knihy pro děti a romány. Uri ráda provokuje, a to nejen svými romány, ale i odbornými příspěvky.

Helene Uri

(nar. 1964) vystudovala norštinu na univerzitě v Oslo, kde také obhájila doktorskou práci na téma afázie a kde několik let působila jako odborný asistent. V roce 2005 univerzitu opustila kvůli dlouhotrvajícímu sporu s vedením katedry, které dle jejích slov nedoceňovalo její práci a bránilo jí v dalším odborném růstu. Poměry na největší norské univerzitě jsou tématem autorčina posledního románu De beste blant oss (Ti nejlepší z nás, r.2006). Tvorba Helene Uriové zahrnuje jak odborné lingvistické publikace, tak knihy pro děti a romány.

Z nebeletristické tvorby je nejvýraznějším titulem kniha Den store faktaboka om språk (Velká kniha o jazyce, 1998), za kterou Uriová získala cenu norského ministerstva školství. Helene Uriová ráda provokuje, a to nejen svými romány, ale i odbornými příspěvky. Je stoupencem konzervativní varianty norštiny (tzv. riksmål) a nedávno uveřejnila článek, v němž vyjmenovala 243 norských slov, kterými lze označit ženské pohlavní orány.

První beletristické dílo Anne på Fredag (Anna v pátek) vyšlo v roce 1995. Jak napovídá podtitul knihy „Román pro mládež o jazyce a jazykovědě“, provází tato gaarderovsky laděná kniha malé čtenáře taji jazyka.

Ústředním tématem románů Helene Uriové jsou ženy, ženy na první pohled dokonalé, sebevědomé, cílevědomé, nadprůměrně inteligentní, ale pod povrchem nejisté, úzkostné, psychicky narušené a trpící dobře ukrývanými úchylkami a neurózami. Autorčiny hrdinky lžou, pomlouvají, systematicky a promyšleně ubližují svému okolí, podvádějí své partnery i nejlepší přítelkyně. Hlavní postava románu Dyp rødt 315 (Temné červená 315, r. 2001) je posedlá vlastním vzhledem. Čtyři přítelkyně z románu Honningtunger (Medové jazýčky, r. 2002) také dělají vše pro to, aby je jejich okolí vnímalo jako dokonalé. Když se Beatě z románu Engel av nylon (Anděl z nylonu, r.2003) konečně narodí dlouho vytoužené dítě, zjistí, že ho není schopná milovat. Zatím poslední román Den rettferdige (Spravedlivý, 2009) pojednává o otci, který byl obviněn ze zneužívání svých dvou dcer. Pravda je ale vždy relativní a rozeznat oběť od viníka nemusí být tak jednoznačné, jak by se zprvu zdálo.

Kritický a ironický pohled na ženské hrdinky je postaven z velké části na jazyce, který je základním charakteristickým znakem. Precizní Gina z románu Dyp rødt 315 promyšleně vyslovuje každou svou větu, aliteraci používá stejně často jako v reklamních sloganech, kterými se živí.

Helene Uriová, jejíž postavy mají daleko k modelu dokonalých a emancipovaných žen 21. století, se brání označení antifeministka. Její knihy prý pojednávají o lidech a její nejlepší román bude mít jistě mužskou hlavní postavu.

Výběrový přehled tvorby Helene Uri: