Na ruském internetu se 3. října objevil ke stažení soubor s názvem Empire_V.txt, který jeho neznámí „vydavatelé“ prohlásili za zbrusu nový román Viktora Pelevina Empire V (v azbuce uváděný jako Ampir V), jenž má vyjít v průběhu listopadu v nakladatelství Eksmo.

Pelevinovi fanoušci se příliš nezabývali otázkou, co je to za nepořádek pouštět z rukou text tak předčasně, hltali stránku za stránkou a nadšeně referovali o čerstvě upečeném románu ve svých blozích: „Právě jsem dočetl Empire V. Ze všeho nejdřív musím podotknout, že je to podle mě nejlepší věc, kterou Pelevin napsal po Generation P,“ oznamuje v Žeže (tj. v ruské mutaci Livejournalu) kdosi pod přezdívkou klapauzius. Jakýsi kopt k tématu podotýká: „Pelevinův román jsem ještě nečetl, ale líbí se mi.“

Počátkem tohoto týdne se celá záležitost přelila z blogů do informačních serverů, tištěných médií a každodenní reality. Začalo se spekulovat o tom, kdo je vlastně autorem daného textu a jak je vůbec možné, že se dostal na internet. Představitelé nakladatelství Eksmo se doznali, že jim kdosi román ukradl z jejich počítače. Ředitel redakce fantastiky ve zmíněném nakladatelství Leonid Škurovič k tomu poznamenal, že se jedná pouze o jednu z prvních verzí, konečná podoba románu bude zcela jiná. V rozhovoru pro rádio Kultura své tvrzení ještě vyostřil: „Tento text neodpovídá Viktoru Pelevinovi ani knize Viktora Pelevina, která vychází v nakladatelství Eksmo.“

„Jde o pouhou nedbalost vydavatele, nebo o počítačové mistrovství neznámých hackerů? Není celý tento skandál přesně promyšlenou reklamní kampaní? A proč by vůbec autor posílal vydavateli nehotový text?“ ptají se Alexandr Vozněsenskij a Sergej Šargunov v Ex libris. A ve svém článku si odpovídají – text v souboru, který se objevil na internetu, není vůbec Pelevinův!

Pochyby o autorství se objevovaly již v některých čtenářských reakcích, většinou se však spokojily s oficiálním prohlášením vydavatelství, že jde zkrátka o nehotový text, a proto je mu možné prominout jistou „nepelevinskost“. Vozněsenskij s Šargunovem se však rozhodli zabývat se celou věcí ve vší vážnosti a uvádějí hned několik pádných důvodů, proč onen text nepochází z pera Viktora Pelevina. Nepozdává se jim již samotné téma, které je možné vyčíst z názvu, respektive jeho přepisu do azbuky – Ampir V, tedy román o vampírech, protože: „Pelevin by se sotva vydal cestou Lukjaněnka (autora Noční, Denní a Šeré hlídky – pozn. A. M.) a začal by psát o vampírech v našem životě.“ Na to narážejí i autoři fiktivní reportáže z rána Viktora Pelevina, během něhož se ke svému překvapení dozvěděl o tom, že jeho román si již žije svým vlastním veřejným životem.

„Na stole zazvonil telefon. ‚Tady Sergej Vasiljevič Lukjaněnko. Viktore Olegoviči! Co to má znamenat?! Vampírská tematika v zemích kanonického pravoslaví je moje!‘“

Kromě toho, že by se Pelevin patrně nerad pouštěl do křížku s takovou hvězdou současné ruské fantastiky, jakou je Lukjaněnko, uvádějí Vozněsenskij s Šargunovem i další argumenty proti Pelevinovu autorství daného textu, které se soustředí již na jeho analýzu – příliš mnoho dialogů brzdících děj, který se v jiných Pelevinových textech na čtenáře doslova valí, úporná snaha o Pelevinův styl a nadbytek narážek na samotného autora a jeho předchozí tvorbu, v Pelevinově tvorbě nemístná lexika aj.

A kdo je tedy autorem? Vozněsenskij s Šargunovem čtenáři předkládají hypotézu, že jím zcela jistě musí být básník a znalec poezie, někdo jako Viktor Kulle. „Kdo jiný by s takovou chutí citoval Tvardovského a pozdního Nabokova překládajícího raného Okudžavu a parodoval verše z Ady?“

V každém případě, ať je tomu s textem opublikovaným anonymně na internetu jakkoli, je jisté, že byť nezamýšlená reklamní kampaň se zdařila. Co skutečně Pelevin napsal, se čtenáři dozví již za několik týdnů. Zatím si onen anonymní text mohou přečíst zde, pokud ovšem nebyl mezitím i z těchto stránek stažen.