Před tím, než se počátkem listopadu kniha Viktora Pelevina dostala na knižní pulty, objevila se v anonymní podobě hned na několika ruských blozích. Blogeři se začali přít o Pelevinovo autorství. Ačkoli kritici uvedli celou řadu „stylistických prohřešků“ proti Pelevinovu způsobu psaní, knižní podoba textu se od té elektronické téměř v ničem neliší.
Viktor Pelevin
Na ruském internetu se 3. října objevil ke stažení soubor s názvem Empire_V.txt, který jeho neznámí „vydavatelé“ prohlásili za zbrusu nový román Viktora Pelevina Empire V, jenž má vyjít v průběhu listopadu v nakladatelství Eksmo.
Svatá kniha vlkodlaka – poslední román Viktora Pelevina – už několik měsíců drží přední místo v žebříčku nejprodávanějších knih v Moskvě.
Kniha je pojmenována DPP (nn): Dialektika přechodné periody (odnikud nikam) (Dialektika perechodnogo perioda iz niotkuda v nikuda) a je sestavena ze dvou částí: Moc velikého a Život pozoruhodných lidí.
O díle a interpretaci významné postavy současné ruské literatury.
Po románech Čapajev a Prázdnota (1996, česky 2001) a Generation „P“ (1999, česky 2002) vyšla česky nejsevřenější a snad i nejpůsobivější autorova kniha, svižná groteska o výchově sovětského opravdového člověka, hrdinského kosmonauta: Omon Ra (1992).
Pelevinův Čapajev a Prázdnota patří k nejvýraznějším dílům ruské literatury devadesátých let dvacátého století – mimo jiné tím, že autor některým anekdotickým rysům čapajevského mýtu dodal spirituální rozměry a zároveň vybavil své hrdiny přízračnou lehkostí sporné identity...
Autor zdánlivě vystupuje jako literární plagiátor...
Příběh mladíka, který se dostane do prestižní sovětské školy pro kosmonauty, pojmenované podle "obyčejného člověka" Meresjeva, je pojat jako antiiniciační proces. Velkolepá sovětská továrna na sny a mýty je rozkrývana v bizarních scénách.