K nejznámějším a čtenářsky nejoblíbenějším švýcarským autorům v současnosti bezesporu patří Martin Suter (1948 v Zürichu).

Do literatury pronikl dnes už padesátišestiletý autor z reklamní branže a jeho entré mezi spisovatele přišlo poměrně pozdě, v roce 1997, kdy mu bylo devětačtyřicet. Hned jeho první román Small World zaujal mezinárodní veřejnost, následovala kniha Die dunkle Seite des Mondes (Odvrácená strana Měsíce, 2000). S kriminálním románem Ein perfekter Freund (Skvělý přítel), jenž vyšel roku 2002, se již dostal mezi autory bestsellerů. „Často o sobě čtu, že jsem byl nejprve dvacet let reklamním textařem, a pak se ze mě stal autor. To není docela správně. Psal jsem texty písní, pracoval na scénářích k seriálům. Ale román, královskou disciplínu, jsem nechal uzrát déle,“ řekl autor v rozhovoru pro časopis Buchjournal. Za tuto knihu získal několik literárních ocenění a byl podle ní ve francouzské produkci natočen také film.

„Postavy Suterových románů v sobě mají něco nemocného,“ tvrdil jeden z německých kritiků o autorově tvorbě a zdůraznil, že se Suter zaměřuje především na problém identity. Jeho románová prvotina například líčí příběh dvou dlouholetých přátel, kteří se ve stáří setkávají, aby znovu vzpomínali na společně prožité dětství. V návratu do minulosti se jim však rodina snaží zabránit. Rodinné drama, zasahující až do doby druhé světové války, v sobě spojuje jak prvky thrilleru tak téměř medicínskou studii Alzheimerovy nemoci. I v druhém románu si zvolil Martin Suter psychologicky zajímavé téma. Hlavní postavou je dobře situovaný muž, který se kvůli krizi středního věku zamiluje do alternativně smýšlející dívky, s níž vyzkouší halucinogenní houby, které v něm probudí jeho temné stránky. Právník se sám před sebou snaží utéci do lesa, ale zároveň je policií stíhán pro podezření z vraždy. I v tomto románu je čtenář mistrně udržován v napětí.

V knize Lila, lila (2004) je podle samotného autora hlavním tématem láska. „I v předchozích knihách jsem chtěl psát především o lásce, ale pak se do popředí dostal kriminální příběh. Láska je ale nevyčerpatelné téma, stejně jako život a smrt, a pro mě je to také téma centrální. V této knize je hybatelem děje, happy end se však nekoná. Popisuji totiž lásku tak, jak to píše i život,“ vysvětlil autor. Příběh vypráví o muži, který najde cizí rukopis románu, a protože se chce zalíbit ženě, o niž usiluje, nabídne knihu pod svým jménem nakladatelství. Ač je rukopis knihy tenký, stane se z něj rázem literární superstar. Zároveň se mu ovšem vymkne z rukou vlastní osud. Kritici pozitivně přijali nejen milostný příběh, ale především satirický tón románu, s nímž popisuje „knižní průmysl“. „Situaci, kterou v knize líčím, jsem sám nezažil. Dovedu si ale představit, že se nějaký mladý autor stane pro okolí modlou a že se sám nedokáže se situací vypořádat. Někteří mladí autoři jsou například posílaní na extrémní turné autorských čtení, jak to popisuji. Stejně jako v jiné kulturní branži, tak i v literatuře totiž vznikají určité trendy. Mohou za to i kritici, kteří neustále hledají nějaká měřítka a škatulky,“ prozradil autor o svém vztahu k literární scéně.

 Dosud posledním Suterovým románem je Ďábel z Milána (2006).

Českému čtenáři se představil vůbec poprvé románem Odvrácená strana Měsíce, který roku 2006 v překladu Lenky Houskové vydalo nakladatelství Euromedia-Odeon.

Autor žije se svou ženou ve Španělsku a Guatemale.