Miłosz, Czesław

Czesław Miłosz

V sobotu 14. srpna 2004 zemřel ve věku 93 let jeden z největších básníků dvacátého století Czesław Miłosz.

Czesław Miłosz (1911-2004)

V sobotu 14. srpna 2004 zemřel ve věku 93 let jeden z největších básníků dvacátého století Czesław Miłosz. Tento polský básník, prozaik, esejista a překladatel se narodil 30. června 1911 v litevském městě Seteiniai. Ve Vilně vystudoval práva (studia dokončil v roce 1934). Roční stipendijní pobyt (1935) strávil v Paříži, kam se po roce 1945 vrátil jako diplomat a v roce 1951 jako emigrant. Válku prožil ve Varšavě. Za svého prvního pařížského pobytu se úzce spřátelil se svým vzdáleným strýcem Oscarem Miłoszem (1877-1939), který zde působil jako diplomat a získal si jméno jako francouzsky píšící básník. Od roku 1960 žil Milosz v USA a do Polska se poprvé vrátil až v době vystoupení Solidarity v roce 1981 již jako žijící legenda, v Polsku až dodnes nesmírně ctěná a uznávaná osobnost. Miłosz působil jako profesor slovanských jazyků a literatur na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Americkým občanem se stal v roce 1970. Překládal z angličtiny, francouzštiny a španělštiny (mj. Whitmana, Shakespeara, Miltona, Eliota nebo Baudelaira). Je autorem mnoha básnických sbírek, esejistických souborů a dvou románů. Anglicky také napsal The History of Polish Literature (Dějiny polské literatury, 1969), považované za nejlepší úvod do polské literatury.

Jako básník debutoval v roce 1933, výrazně na sebe upozornil v roce 1945 sbírkou Ocalenie (Záchrana). Mezi další významné sbírky patří zejména Básnický traktát (1957), Město beze jména (1969), Morální traktát (1981) či Hymnus o perle (1982). V poezii se autor bez moralizování a patetizování zabýval sepětím člověka s osudem národa a závažnými morálními a filosofickými problémy lidstva. Podobnými tématy se zaobíral i v esejích, jimiž si získal velkou autoritu a ohlas: např. v souboru Zotročený duch (1953) se zabýval problematikou intelektuálů žijících ve stalinismu a magnetickou přitažlivostí totalitní ideologie, vůči níž nedokázali všichni zůstat imunní; kniha Rodná Evropa (1959) je na pomezí eseje a vzpomínek, takže bývá označována jako Miłoszova „spirituální autobiografie“; Svědectví poezie (1983) je souborem šesti přednášek, pojednávajících o významu poezie a básníků pro lidstvo i o smyslu poezie vůbec. Román Údolí Issy (1955) vypráví o autorově dětství v Litvě a druhý román Uchopení moci (1955) o životě ve Varšavě po změně moci po druhé světové válce.

V roce 1980 byl Czesław Miłosz vyznamenán Nobelovou cenou za literaturu, protože (jak se praví ve zdůvodnění) „s nekompromisní jasnozřivostí tlumočí ohrožení člověka ve světě ostrých konfliktů“. (Miłosz cenu získal jako v pořadí třetí polský spisovatel, před ním byli oceněni Henryk Sienkiewicz, 1905, a W. S. Reymont, 1924, po něm pak v roce 1996 ještě básnířka Wisława Szymborská.)

Při svých návratech do Polska byl Milosz vždy vítán jako hrdina a jako svědomí národa. Od devadestátých let žil v Krakově, kde byly v roce 2001 s velkou pompou oslaveny jeho devadesátiny. Až do pozdního věku byl Milosz literárně velmi aktivní a plodný a byl oceněn mnoha dalšími cenami: Evropská literární cena (1953), Mezinárodní cena města Neustadt (1978), americká National Medal of Arts (1989) a jiné. Byl členem Americké akademie umění a věd a Amerického institutu umění a písemnictví. Ruský básník a také nositel Nobelovy ceny Josif Brodskij považoval Czeslawa Milosze za pravděpodobně největšího básníka naší doby.

Na svou druhou vlast, USA, se Milosz díval s přiléhavou ironií takto: „Jaká nádhera! Jaká moc! Jaká lidskost! Jaká nelidskost! Jaká vzájemně dobrá vůle! Jaká izolace jedince! Jaká důvěra v ideály! Jaké pokrytectví! Jaký triumf svědomí! Jaká perverze!“ (z knihy Miłoszova abeceda, 2001)

V češtině dosud vyšlo:

Mapa času (výbor z básní; Odeon, 1990)
Hymnus o perle (básnická sbírka; Mladá fronta, 1992)
Svědectví poezie (soubor přednášek; Mladá fronta, 1992)
Zotročený duch (eseje; Torst, Vyšehrad, 1992)
Údolí Issy (román; Mladá fronta, 1993)
Traktáty a přednášky ve verších (básnické skladby; Votobia, 1996)
Rodná Evropa (eseje; Votobia, 1997)
Pejsek u cesty (soubor básní a prozaických textů; Mladá fronta, 2000)
To (básnická sbírka; Paseka, 2003)