Snorri Sturlusson
(1179 Hvammur v Breiðifjörðu – 23. 9. 1241 v Reykjaholtu)

Islandský básník, historik a politik. Pocházel z mocného islandského rodu Sturlungů, vychován byl u velmože Jóna Loptssona na dvorci Oddi, proslulém kulturní tradicí a světskou školou, založenou Sæmundem Učeným. Snorri rychle zbohatl sňatky a šikovnou diplomacií a stal se mocným velmožem. Od roku 1215 byl několikrát zvolen zákonopravcem altingu a významně zasáhl do bojů islandských velmožů o moc v zemi. Dvakrát navštívil Norsko a hledal spojenectví u jarla Skúliho. Poněvadž se protivil norskému králi, byl na jeho popud zavražděn.
Kolem roku 1220 složil na krále Hákona a jarla Skúliho oslavnou báseň Háttatal (Výčet meter), v níž podává přehled všech skaldských veršových forem, a báseň doplnil vynalézavým pojednáním o ostatních zákonitostech skaldské poetiky. Tato příručka pro skaldy byla nazvána Edda (Snorriho nebo Mladší, na rozdíl od sbírky mytologických a hrdinských písní, nazvané v 17. století rovněž Edda).
Snorriho Edda se tak skládá ze čtyř částí. V Prologu podává autor dějiny světa a pohanských bohů z křesťanského hlediska. V nejcennější části Gylfaginning (Okouzlení krále Gylfa) přináší formou rozhovoru krále Gylfa s nejvyšším bohem Ódinem přehled staroseverské mytologie, z které čerpala velká část skaldských básnických opisů. V další části, Skáldskaparmál (Jazyk básnický), podává výklad těchto opisů, kenningů a heiti, s četnými ukázkami ze starých skaldů. Poslední část tvoří uvedená báseň Háttatal.
Neméně významným dílem je Snorriho královská sága Heimskringla (Okruh světa), dějiny norských králů od mytických dob do roku 1177. Sága vyniká živým stylem ság rodových, vystižením příčinných souvislostí a přístupem k minulosti, založeným na studiu písemných pramenů, skaldských básní a ústní tradice. Patří k vrcholům středověké dějepisné literatury.