Román Všechny párty zejtřka (All Tomorrow`s Parties, 1999) od amerického prozaika Williama Gibsona uzavírá jeho druhou trilogii, označovanou jako „mostní trilogii“ (Bridge Trilogy). Děj se odehrává v blízké budoucnosti a spojuje osudy některých hlavních postav z předešlých dvou dílů trilogie (Virtuální světlo, Idoru). Colin Laney, intuitivní lovec informací známý z románu Idoru, je nakažený podivným rezistentním virem. Žije v Tokiu v lepenkovém příbytku, odkud se prostřednictvím počítačové sítě dostává k zajímavým poznatkům. Díky vizím vyvolanými opakovanými dávkami psychofarmatické látky 5-SB má pocit, že lidská společnost spěje k významnému bodu zvratu. Cítí, že nastane konec světa, který má být jakýmsi způsobem spjat se San Franciskem a jedním magnátem public relation. Z tohoto důvodu Laney kontaktuje Berryho Rydella, jenž se stává jeho spojkou v reálném světě. Na základě instrukcí se Rydell dostává k projektoru, pomocí něhož navazuje kontakt s virtuální bytostí Rei Toei. Ta z toku dat získává svou reálnou lidskou podobu prostřednictvím hologramu. Do děje vstupuje i Chevette Washingtonová, známá z románu Virtuální světlo, která se nakonec za nanejvýš podivných a napínavých okolností setkává na mostě Golden Gate se svým bývalým milencem Rydellem.

Stejně jako v předešlých dvou knihách se Gibsonovi podařilo i v posledním dílu trilogie vyjádřit šerou a rozmlženou atmosféru světa blízké budoucnosti, v němž je civilizace rozdělena do oblastí vlivů silných nadnárodních společností. Svět člověka, stále více ovlivňovaného novými technologiemi, je limitován jeho společenským postavením. Autor líčí zejména život lidí na okraji společnosti, bezdomovců a drobných prodejců a zlodějíčků, kteří si z mostu v San Francisku vytvořili obrovský squat, kde vládnou neúprosné zákony. V kontrastu s nimi se do příběhu prolíná svět mocných (superúspěšný podnikatel v oblasti public relation Cody Harwood).

Co činí z Gibsonovy knihy pozoruhodné literární dílo, je jednak zmíněná atmosféra a přesvědčivá psychologie postav (např. výtečně ztvárněná Chevette a její kamarádka Tesse či slaboduchý génius Silencio), jednak autorův neobyčejný cit pro možné scénáře budoucnosti. Jak už bylo předznamenáno, jedna z hlavních postav je idoru, virtuální bytost Rei Toei, jež se objevila již v románu Idoru. Ačkoli jejím životním prostorem je počítačová síť, disponuje vlastní umělou inteligencí a díky technologie hologramu i zprostředkovanou možností inkarnace do reálného světa. Tam, kde u jiných spisovatelů sci-fi vyznívají popisy technologických vymožeností zítřka většinou nepřesvědčivě a naivně, udivuje Gibson svou suverenitou, byť tohoto efektu dosahuje záměrnou nedourčeností motivů i technologických výdobytků. Není ani popisný, ani didaktický. Naopak, rozvíjí příběh pomocí sítě náznaků, takže čtenář, stejně jako hlavní postavy, se může jen dohadovat, na co který z dějových motivů vlastně odkazuje. Tahle neurčitost, která je pro Gibsona charakteristická, přitom nevylučuje jak napínavý děj, nepostrádající prvky thrilleru, tak i přesvědčivý obraz modelu sociálního a technologického vývoje lidské společnosti.

Do tohoto modelu zapadá jednak svět Sítě (popisovaný především ve virtuálním konfliktu Laneye a Harwooda) a médií (Tessiny nahrávací kamery), jednak svět nanotechnologie, která se začíná prosazovat na každém kroku. Moře pod mostem Golden Gate je upravováno pomocí nanobotů, budovy řetězce Lucky Dragon jsou opatřeny inteligentní omítkou, která samovolně smazává graffity apod. Vrcholem nanotechnologické revoluce je nanofax, technologie, která na dálku pomocí assemblerů fyzicky reprodukuje předměty: „Když někdo strčí do nanofaxu v Lucky Dragonu v Londýně panenku, reprodukuje se tato panenka v nanofaxu v Lucky Dragonu v New Yorku. (...) Na celý systém se ale vztahují přísná právní omezení. Nemůže například reprodukovat funkční mechanická zařízení. A přirozeně taky nemůže, a to především, reprodukovat funkční nanoasemblery.“

Patnáct let po svém prvním románu Neuromancer rozvíjí Gibson nadále téma vztahu člověka a nových technologií. Nutno doznat, že málokomu se daří předkládat v románové formě a s takovou intenzitou otázky, které lidstvu zřejmě položí blízká budoucnost.