Georgesi Simenonovi, tvůrci neopomenutelného detektiva Maigreta, by v únoru bylo sto let (zemřel r. 1989). Velká příležitost pro Belgičany připomenout světu, že tento velice plodný autor pocházel právě z Belgie, přičemž však od roku 1922 žil ve Francii, v roce 1945 uniká na deset let do Spojených států, poté žije ve Švýcarsku. Letošní oslavy jsou velkolepé, spisovatelův syn John se postaral o založení webových stránek www.simenon2003.be, kde lze najít kalendář všech myslitelných akcí spojených s výročím. K hlubšímu poznání Simenonova díla je pak lepší navštívit jiný site, www.0faute.com/simenon.htm, kde najdete podrobný životopis a bibliografii, filmografii včetně reprodukcí plakátů. Nakladatelství Omnibus vydává slavnostně veškeré Simenonovo dílo a pořádá velkou soutěž, informace zveřejnilo na www.toutsimenon.com. Vědecké zkoumání spisovatelova života a tvorby pak může podpořit web www.ulg.ac.be/libnet/simenon.htm, kde je k dispozici 7000 prací včetně 50 diplomových prací na téma Simenon a jeho dílo.

Mnozí kolegové literáti a zejména literární kritici měli vždy problém, zda Simenona řadit mezi spisovatele (Céline, Gide nebo Colette ho zbožňovali), či ho z Literatury vypudit a přiřknout mu jen úlohu módního pisálka (třeba Nizan, Paulhan či Giono mu nemohli přijít na jméno). Psal totiž až příliš mnoho, každé čtyři měsíce knihu po čtyřicet let! Posledních sedmnáct let dokonce už ani nepoužíval psací stroj, texty jen diktoval. K vážnějším výtkám pak patří výčet různých klišé, jež se v jeho tvorbě vyskytují, ať už jde o problém stylistický, anebo o stále se opakující typy postav. Na což mají Simenonovi obhájci argument, že spisovatel zkrátka jen kopíroval realitu.

Dnešní pohled na jeho dílo je však mnohem shovívavější. Svědčí o tom například i to, že vyhlášené francouzské nakladatelství Gallimard vydalo (a 6. května slavnostně uvedlo na trh přímo v Simenonově rodišti, Liege) dvousvazkové Simenonovy Sebrané spisy v řadě Plejáda, jež je určena nejlepším autorům. Z rozmanité produkce přesahující dvě stě románů (nepočítaje další, jež publikoval pod pseudonymem) bylo do Plejády zařazeno 21 titulů, z čehož pět "Maigretů". Výběr zohledňuje různá období Simenonovy tvorby (francouzské, americké, švýcarské), jednotlivé jeho vydavatele (Fayard, Gallimard a Presses de la Cité) a začleňuje též díla stěžejní pro uchopení jeho tvorby.